Na střední škole existují dva základní druhy učitelů - ti, kteří studenty několik let honí, dusí a obtěžují neadekvátními požadavky, aby potom u maturity ukázali vlídnou tvář a pochopení. A pak ti od počátku usměvaví a vlídní...
...kteří občas u maturity neunesou studentovu neznalost a tlak maturitní komise a s uzarděním nechají studenta, kterému dali na vysvědčení nanejvýš trojku, "laskavě a vlídně" rupnout.
Tohle dělení jsem nevymyslela já, ale moudrý Jaroslav Žák, píše o něm ve slavných Študácích a kantorech, které by si učitelé měli povinně louskat alespoň jednou do roka.
Ale vážně. Různí školští experti se nám tu snaží namluvit, jak dětem a studentům škodí školní stres, konkurence, známkování, tlak na výkon a další bohulibé aktivity, které normální škola svým svěřencům nabízí. Zapomínají ovšem dodat, že život nebude jiný - že, jak říká Forrest Gump, bude jako bonboniéra - nikdy nikdo nebude vědět, který bonbón si vytáhne a jakou míru stresu, zdravé či nezdravé konkurence či nároků na výkon mu to přinese.
Škola má mladé lidi připravit na život. Ne všichni učitelé to dělají vzorně, ale někteří se fakt snaží. I některé školy se snaží. Proto mě vždycky vyšokuje, když někdo poruší učitelskou etiku a mstí se na dětech. Za to, že proti němu vystartovali nějací rodiče, za to, že jeho svěřenci věří svému dřívějšímu učiteli, za to, že on sám nevládne takovým charismatem a znalostmi, aby svou třídu zvládl etickými prostředky.
Jako cestující češtinářka jsem potkala několik takových "pedagogů", některé dokonce v roli ředitelů.
Znám češtinářku, jejíž čerstvá studentka (předtím dva roky moje) vyhrála celostátní češtinářskou olympiádu a která pak všem ve škole tvrdila, že vítězka soutěžila v týmu a ocenění si nezaslouží. Studentka musela dokládat diplom a stejně se nedostala na školní piedestal.
Znám ředitele, kteří nevybíravě solili studenty, protože se jejich rodiče postavili proti vedení školy.
Znám učitele, kteří se chtěli zalíbit svým šéfům a osolili kvůli tomu studenty.
Znám také učitele, kteří u maturity solí studenty proto, že je to baví. Protože chtějí ukázat svou moc.
Je to smutná zkušenost. Existuje totiž cosi jako učitelská etika. Ta jasně a zřetelně říká: " Nikdy se nemsti na dětech."
Nezměním to. Ale mohu o tom psát.
