Začala jsem psát minibajky o králíčkovi. Králíček a kobra, Králíček a hroch, králíček a žirafa, králíček a jelen, králíček a slon. Zatím jich mám pět - jistě přibudou.
Králíček a kobra
"To je od tebe nezdvořilé, že mě nechceš navštívit," říká kobra králíčkovi.
"Mám trošku alergii na kobří jed," vzkázal králíček kobře. "Ale abych nebyl nezdvořilý - navlíknu si skafandr."
Králíček a hroch
"Možná jsi zbytečně konfliktní a vzpurný," řekl hroch králíčkovi. "My moudří s kobrou vycházíme v dobrém - koneckonců, špetku jedu v sobě máme všichni."
"Každý nemá tvou jeduvzdornou kůži," odsekl králíček hrochovi. "Já musím být na svůj kožíšek velmi opatrný. Klidně s kobrou uzavírej nekonfliktní pakty, já budu raději u potoka žvýkat jetel."
Králíček a žirafa
„Já tam dolů příliš nevidím,“ vzdychla žirafa malátně, „zapomněla jsem si brýle. Ale kobra se mi vždy jevila jako velmi moudrý a estetický tvor. Ta králíčkova netolerance nás všechny obtěžuje a uráží.“
„Klidně se urážejte,“ usmál se králíček vesele. „A zkuste místo brýlí kontaktní čočky. Jsou ve slevě.“
Králíček a jelen
„Já jsem naštěstí rychlejší a vždycky jí uteču,“ zahrabal jelen kopýtkem u králičí nory. „A tobě, králíčku, doporučuju stejný postup.“
„Díky za radu,“ podrbal se králíček za oušky. „Ale když budu jenom utíkat, nikdy se nebudu moct vrátit domů.“
Králíček a slon
„Nesmíš říkat, že se kobry bojíš,“ usmál se slon na králíčka a vyrobil mu z chobotu houpačku. „Ostatní se taky bojí, ale nechávají si to pro sebe a připadají si tak statečnější.“
„Já se kobry nebojím,“ zamumlal králíček v polospánku. „Já mám jenom strach z jedovatých hadů.“
Potom králíček usnul a spal tři dny a tři noci bez přestávky. Dobrou noc.
Inspirovala mě i knížka Králíčkovy sebevraždy (díky, Chumíku).
