Reaguji na článek paní ministryně Valachové Islám do škol? Ani náhodou. V roce 2015 se v jarním termínu maturit objevila otázka, která souvisela s náboženským, respektive islámským pohledem na svět. Už tehdy mě její výběr udivil.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 25–28
Marjam bylo pět let, když poprvé uslyšela slovo harámí.
Tenkrát to Marjam ještě nechápala. Nebyla dost stará, aby si uvědomovala tu nespravedlnost, aby chápala, že vinni jsou stvořitelé harámí, nikoli harámí, jejíž jediný hřích spočívá ve skutečnosti, že se narodila.
Později, když už byla starší, Marjam přece jen slovu porozuměla. Způsob, jakým Nanato slovo pronášela – jako by ho ani neříkala, spíš ho po ní plivala – Marjam štiplavě bodal. Pochopila tehdy, co chce Nana říct: že harámí je nežádoucí; že ona, Marjam, nikdy nebude mít zákonný nárok na to, co mají ostatní lidé, na lásku, rodinu, přijetí.
Nana bývala jednou z Džalílových služek. Dokud se jí nezačalo zakulacovat břicho.
Nana říkala, že když k tomu došlo, celá Džalílova rodina zalapala po dechu, až to vysálo z města všechen vzduch. Jeho příbuzní přísahali, že poteče krev. Manželky požadovaly, aby ji vyhnal. Nanin vlastní otec, chudý kameník z nedaleké vsi Gul Dáman, se jí zřekl.
Zostuzený a zahanbený si sbalil své věci, odjel autobusem do Íránu a nikdo ho už nikdy nespatřil.
„Občas,“ říkávala Nana po ránu, když krmila slepice, „jsem si přála, aby měl můj táta tehdy dost odvahy pořádně nabrousit jeden ze svých nožů a zachovat si čest. Bývalo by to pro mě lepší než takovýhle život v hanbě.“ Odmlčela se a pohlédla na Marjam.
„I pro tebe by to bylo lepší, nedala bych ti život, nebyla bys harámí. Jenže můj táta byl zbabělec. Neměl na něco takového dil, odvahu.“
(K. Hosseini, Tisíce planoucích sluncí, upraveno)
27 Která z následujících možností nejlépe vystihuje Nanino přání vyslovenév posledním odstavci výchozího textu?
A) Nana si přála, aby ji její otec zabil.
B) Nana si přála, aby se její otec zabil.
C) Nana si přála, aby její otec zabil Džalíla.
D) Nana si přála, aby její otec zabil Džalílovy příbuzné.
max. 2 body
Správná odpověď byla A. Domnívám se, že tato otázka neměla v maturitních testech co dělat právě proto, že souvisí s náboženským pohledem na svět.
Z textu odpověď A skutečně vyplývá a může nám to zprostředkovat názor muslimských žen a mužů na nemanželská těhotenství. Takovéto vnímání skutečnosti je zřejmě v této kultuře běžné. Proto bych úlohu použila při diskusi o literatuře a islámu, nikoli v maturitním testu..
Většina literárních děl, která maturanti ve škole rozebírají, vychází z judaisticko - křesťanské kultury. To je fakt, který zpochybnit nelze. Dívka vychovaná v křesťanské tradici posledních staletí by si nepřála, aby ji otec zabil - byť těhotnou a neprovdanou. Rodina by jí možná dala nechtěné těhotenství pěkně sežrat, ale otce by poslala na Džalíla. S dýkou, či žádostí o tučný příspěvek na výchovu nemanželského dítěte.
Přát si vlastní smrt je rouhání - ostatně, jasně to ukazuje Erben ve Svatebních košilích.
"Milého z ciziny mi vrať,
aneb můj život náhle zkratˇ".
Jak všichni víme, pak se pohne obraz Panny Marie a na okno zaťuká ten ošklivý zombík. Dívka se rouhala, ztratila ochranu. Musí se hodně modlit, aby si zachránila život...
A já mám na paní ministryni ještě dvě otázky:
Opravdu náboženství do škol nepatří?
Jak potom máme vysvětlovat velká literární díla evropské kultury?
Reakce na článek: http://katerinavalachova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=572472
http://www.novamaturita.cz/zadani-pisemnych-zkousek-jaro-2015-1404037762.html - didaktický test
