"Ženská má bejt v posteli kreativní - jsem si tuhle přečetla v jednom magacínu a něco z toho jsem vyzkoušela."
V jisté době se vztah "matka a dítě" změní ve vztah jinak přátelský, vztah otevřený a často v jistých ohledech důvěrnější, než je "obyčejný" vztah mezi matkou a jejím potomkem.
"Samozřejmě už nemůžu nabídnout to, co před dvaceti lety, ale málo platný - postel je biblí manželství.", rozváděla matka téma, které nakousla hned v začátku našeho včerejšího povídání.
"V manželství se listuje jako v bibli?", potřeboval jsem ubezpečení, že tomu, co mi máma říkala, plně rozumím.
"No nedej Bože!", vykřikla máma, "postel je základ, bible nebible".
"A jak to celý spolu teda souvisí?", pátral jsem dál.
"Souvisí to tak, že maj ženský pravdu, že v posteli by měla bejt každá z nás kreativní. A je jedno, jestli mi je dvacet nebo šedesát."
"Šedesát?", rejpnul jsem si.
"Šedesát, sedumdesát i devadesát, ty pacholku.", upřesnila s úsměvem máma.
"No a co jsi teda vyzkoušela?"
"Že prej když funguje postel, funguje všechno ostatní taky. A tak jsem se podle toho zařídila."
Ani sem nedutal.
"Co mlčíš?", vyjela na mě ve chvilkách opatrného ticha máma.
"No, protože si to představuju.", přiznal jsem barvu.
"V tom, co si ty představuješ a já jsem dělala je, hochu, setsakra rozdíl.", začala máma krotit mojí fantazii a umravňovat moje myšlenky.
"Takže žádná červená košilka a kšandy přes stehna, jo?", nechtěl jsem diskuzi na tohle téma vzdát trapně už v prvnim kole.
"Ani rudě nalakovaný nehty!", potvrdila máma svým sdělením její neochotu debatovat o jejích aktivitách v posteli v tomto módu.
"Tak co teda?"
"Hele, počkej chvíli", řekla Zorina a na pár vteřin zmlkla. "Tady píšou", slyšel jsem v mobilu šustění otáčených stránek časopisu, "že v posteli mají páry najít útočiště, klid a soulad. Protože pak jsou schopni, to psala nějaká psycholožka, přenést tyto pozitivní zjištění i do běžného života a docílit tak ideálního partnerského vztahu."
"No, na to nemusim bejt psycholog, abych tohle věděl, mami.", opáčil jsem nabubřele.
"No a tak jsem ráno vstala, Jirka ještě spal, a já jsem v kuchyni ohřála párky, na talířek jsem kydla poctivou porci hořčice a uřízla k tomu dva krajíce chleba. A když se ty párky hřály, tak jsem pustila muziku a dala si sprchu.", dostal jsem stran tématu "postel je bible manželství" úplně jiné informace, než jsem očekával a byl jsem trochu zmatený.
"A nahá jsi ty ohřátý párky přinesla Jirkovi do postele, že jo?", nevzdával jsem to.
"Nahá? Víš jaká je tady zima a jak vypadá nahá sedmdesátnice v osum ráno?"
"Jak vypadá zima doma je mi jasný, ale totálně nahou sedumdesátnici jsem v osum ráno v životě neviděl." přiznal jsem prohru.
"No, takže se zklidni. Normálně jsem se oblíkla a s voňavejma párkama, naladěná hudbou a krémem z oliv rozpatlanym po těle jsem vplula do ložnice. Von ještě furt spal a tak jsem mu ten talířek položila opatrně na peřinu. A pak jsem mu dala pusu na čelo."
"Jé, to je hezký. Snídaně do postele, po tolika letech, bravo!", měl jsem z mámy velkou radost.
"No, hochu, ne "do postele", ale přímo v posteli. Jak se ho líbla, tak se lek, protože to každej den nedělám. A jak se lek, tak se rychle posadil v posteli, řek "co děláš???" a šťouchnul do mě a jak sem držela v ruce ten můj talířek, tak se ty kurvy rozhejbaly, projely hořčicí a skutálely se k němu do postele."
Chlámal jsem se v předklonu.
"Takže peřina hnědá?"
"Jako když se do plenek posere kojenec, hochu!", smála se při vzpomínce na zadělanou peřinu nahlas máma. "V ruce jsem držela prázdnej talířek, moje párky se válely v Jirkově posteli a ty jeho byly i s talířkem najednou překrytý peřinou, kterou shrnul před sebe.", smála se máma dál.
"No to muselo bejt peklo. Von o tom svym talířku nevěděl?", ptal jsem v pár chvílích volna mezi výbuchama smíchu.
"Nevěděl. Dyť spal!", pořád smíchy řičela máma. "Ještě, že jsem u toho nebyla nahá, jak jsi předpokládal. To by na mě už určitě zavolal nějakýho psychouše. Dovedeš si to představit???"
Představa, ve které nahá sedumdesátnice sype ráno manželovi do postele horký párky s hořčicí, mě pobavila.
"Takže...", hledal jsem slova, "kreativita se trochu zvrkla, co? Jak to pokračovalo?"
Máma chvilku zadržela dech.
"Mohla jsem se rozčílit", přiznala, "ale já už jsem zkušená žena a vim, že by to k ničemu nevedlo. Tak jsem vzala do ruky jeden ten párek, namočila ho do hořčice rozmázlý na peřině a řekla: otevři pusu". A von, jak byl zblblej, jí fakt otevřel a kousnul si."
Máma je držák. Ta jen tak něco nevzdá.
"A tak jsem seděla OBLEČENÁ!!! na jeho posteli, v peřinách lovila zbylý tři párky a i když to bylo trochu eklhaft jsem je namáčela do skvrn, který vůbec v posteli nevypadaly jako hořčice a všechno jsme normálně snědli. Pak se šel Jirka umejt a já stáhla prádlo a hodila ho do pračky. Ještě, že jsem neudělala míchaný vajíčka s kečupem. To by bylo horší..."
"Já tě miluju, mami. Ženskejm v posteli vaděj drobky ze sušenek, ale ty jsi štont do ní hodit párky i s hořčicí a v klidu je pak sníst.", vyznal jsem Zorině můj obdiv k ní.
"Jo, hochu, ženská musí bejt v posteli kreativní, protože pak se soulad z ložnice stane pevnou součástí jejího vztahu i mimo pelech..."
