Proslov jako kdysi na sjezdu partaje...

Některá deja vu mohou způsobit mrazivé pocity, u slabších jedinců i pocit nutnosti zvracet. Smát se tomu už fakt nejde a to i kdyby človek stokrát chtěl podobné situace pomocí smíchu vyoutovat ze svého života.

Dalším ministrem směšno/hořké Rusnovokovi vlády odborníků se stane Jiří Cienciala. Rektor Vysoké školy podnikání v Ostravě a bývalý generální ředitel Třineckých železáren se stane ministrem průmyslu a obchodu.

Nejdříve k té škole: Vzdělávací instituce, která podnikání nenese pouze ve svém názvu, jak dokládá již více než šest tisíc jejích spokojených absolventů, odborníků   vybavených sebevědomím, vírou ve své schopnosti, samostatností a v neposlední řadě podnikavostí. Tedy vlastnostmi, které je odlišují od absolventů jiných vysokých škol a pro které jsou velmi   žádání na trhu práce i snadno uplatnitelni. (citace z www stránek tohoto institutu).

Sebevědomí škole nechybí a to je dobře.

Stejně sebevědomý je i pan Cienciala, který k přijetí nabídkny ma ministerskou pozici prohlásil toto: "Beru to jako určitou dočasnou službu státu a jako poslání pro manažera, který má zkušenosti s řešením krizí.". I jeho sebevědomí je správné a je na místě.

Jenže...abyste o přesvědčení o schopnostech pana Ciencialy nepříšli, neměli byste shlédnout jeho první briefing s novináři a následné večerní vystoupení na zpravodajském kanálu ČT24. Obojí bylo smutné!

Teď neposuzuji odborné dovednosti nového ministra, ale jeho vyjadřovací schopnosti a hlavně první dojem. Nebudeme si zastírat, že první dojem je důležitý. Hodně důležitý v běžném pracovním a osobním životě a extra důležitý u osoby, jako je ministr vlády jakéhokoli státu.

Stál jsem v kuchyni, zády k obrazovce krájel ředvičky na chleba s tvarohem a při prvních větách pana budoucího ministra (když se Rusnokovi zadaří...) jsem strnul.

Klišé, nepřesně formulovaná obecná ekonomická pojmenování a pro mnohé uši občanů v Česku drhnoucí severomoravský dialekt. Ten ale k panu Ciencalovi patří...s ním nic nenadělá.

Otočil jsem se, opřel zadkem o kuchyňskou linku, ředkvičky šly stranou a sledoval, co se bude dál dít.

Sympatickej chlapík s kratkym zobakem (typický slezský genotyp) četl svoje prohlášení z papíru....škoda....u kandidáta na ministra předpokladám schopnost mluvit spatra. Šlo o prohlášení plné frází, lehce podlézavé zažitými slovními spojeními prezidenta republiky (z krize je třeba se proinvestovat, apod)... Drhlo to a celé mi to připomínalo projevy komunistů z doby, kdy jsem studoval, v novinách nebylo možný číst (kromě černý kroniky) nic, co by nebylo komunistikou ideologií ovlivněno, z televiznich zpráv nás taky krmily frázema a večer to dodělal Pláteník z jistého tv seriálu.

Pláteník! Ano, jako Pláteník mi připadal pan Cienciala. Takový bodrý. Takový lidský. Takový ... pindal (pardon).

Bednu jsem vypnul a dokrájel ředvičky.

Už po prvních projevech po "uchopení moci" Milošem Zemanem jsem se rozhodl situaci kolem vzniku úřednické vlády nesledovat. Bylo mi líto, že se Rusnok, podle mě velmi chytrej chlap, nechal zmanipulovat do proruské hry nového prezidenta v boji za "spodních deset milionu"...

Bylo mi líto, že se téhle hry účastní takový profesionál jako je možný budoucí ministr zahraničí pan Kohout.

Nepřekvapili mě ostatní kandidáti, kteří se do Strakovky (když to vyjde) vplíží hlavně díky předchozí práci a kontaktům na současného prezidenta.

Boj proti klientlismu, který dosud bujel v Česku v nebývalé míře, začíná srovnatelným klientelismem špatně maskovaným odovoláním na odbornost.

Nová kandidátská jména nebyla překvapením. Tyto osobnosti se daly očekávat. Když někomu léta radíte a jste mu po ruce, stane se, že si vás dotyčný konečně pozve domů. Pokud budete sdostatek devótní a pokorní, můžete se stát i ministrem. Ve vládě pana Rusnoka to zřejmě bude možné.

Jednu radostnou chvíli spojenou s hledáním ministrů jsem ale zažil. To když Radek Špicar řekl ne!

Někteří špičkoví odborníci z Česka ještě stále používají mozek. Děkuju, pane Špicare, za tuto lekci pro nás všechny, kteří si myslíme, že vládnout v Česku je možné i bez lezení do zadku. Ještě chvíli si sice budeme muset počkat, ale ta víra je dobrým motivem.

 

 

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Marek Valiček | pátek 5.7.2013 15:45 | karma článku: 32,72 | přečteno: 2775x
  • Další články autora

Marek Valiček

... kam se hrabe Nurájev

15.2.2024 v 12:07 | Karma: 28,86

Marek Valiček

Tragédija

29.1.2024 v 10:56 | Karma: 31,60