Při milování měj oči dokořán

Na některý příběhy je třeba si počkat trochu déle. A mít při tom oči dokořán. Protože pak, po tom nutném čekání, jsme schopni vidět všechno, co jsme téměř zmeškali.

"Připadal jsem si trochu jako úchyl. Vlastně ne trochu, ale dost. Ale nešlo odtrhnout oči. I když se ty dva jen líbali a měli při tom zavřený oči", říkal jsem mámě o zážitku dne.

Kluk s holkou. Na ulici jako zastavený v čase. V objetí z hedvábí i provazů. Ruce na zádech toho druhého. Dvě hlavy v jednom celku. Fyzicky mimo prostor a přesto pevně na chodníku Pankráce.

Ostatní je obcházeli s úsměvem, pochopením a třeba i vzpomínkami na sebe, když takhle zapletení s druhým v nich zapomínali mezi polibkama dýchat.

"Já se na líbající lidi taky ráda dívám", prozradila máma. "Ale ne na mladý, na starší lidi."

"A mám ráda, když při tom maj otevřený oči", odhalovala dál.

"Pak je to víc, viď?", klouzlo mi z pusy.

"Už jsi na to taky přišel?", namířila máma přímo na komoru.

"Asi jo, ale trvalo mi to...", přiznal jsem.

"V mládí je milování krásný jeho silou, ale k otevřenejm očím při sexu se musíš dožít, málo platný...", jeli jsme debatu, která zřejmě není běžnou mezi matkou a synem, i když jemu je přes pade a máma už má taky pár životních víkendů za sebou.

"Když jsi mladej a konečně to přijde a pak se to opakuje, tak při tom máš zavřený oči, protože je to tak přirozený. Nemáš v sobě chuť a leckdy ani odvahu hledat a objevovat při sexu očima. Stačí ti dotyky, vůně a představy. A přitom jsou právě v tý době těla jako objekty k pozorování očima nejkrásnější - myslim fyzicky.", řekla.

"Není to zvláštní?", navázal jsem. "Když jsme mladý máme při milování zavřený oči. A otvíráme je až když jsou těla už lehce utahaný, pomuchlaný, obroušený a víc povolený než pružný."

Mlčela. Ale jenom chvíli.

"Zvláštní to neni. Je to normální. V přesně daný chvíli v sexu už představy zkrátka nepotřebuješ.", nadechla se a pokračovala. "Zjistíš, že stačí v pravej okamžik otevřít oči a dívat se. Dívat se na tělo, který hladíš nebo pevně stiskneš. Prohlížet si ramena a nestydět se bejt přitom zdravě nenasytnej. Na chvíli klidně přestat s pohybama a zastavit se a jen se dívat. A neodvracet se, nebo se schovávat za zavřený víčka ve chvíli, kdy se ten druhej začne dívat taky. Tam to je. Tam to všechno je. Mít při milování oči dokořán."

"Ale hezký byli i ty dva na chodníku se zavřenejma očima", připomenul jsem důvod naší debaty.

"Jo. To určitě. Ale počkej, až takový dva poprvé otevřou oči! Až jejich chuť bude větší než odvaha a otevřou oči."

 

 

 

 

Autor: Marek Valiček | úterý 24.2.2015 10:00 | karma článku: 33,69 | přečteno: 3845x
  • Další články autora

Marek Valiček

... kam se hrabe Nurájev

15.2.2024 v 12:07 | Karma: 28,86

Marek Valiček

Tragédija

29.1.2024 v 10:56 | Karma: 31,60