Letos chodím po předvánočním městě bez tiku v očích a cukání v koutcích pusy. Neoklamou mě! Přišel jsem totiž konečně na to, že nás obchodníci svým vábením silně podceňujou.
mKaždá výloha vábí. Bliká nebo se blejská.
I v řeznictví u nás v Nuslích, hned po boku rozsekanejch kusů kdysi zvířat, je cedule "Klidné prožití vánoc a bohatého Ježíška". Pokud našel v Čechách kanibalismus živnou půdu, zatím o tom nevím, tak by podobné sdělení u ledvinek, hrudí nebo žebírek mělo jasnou souvislost.
Češi ale, pokud vím, Ježíška žerou jiným způsobem = pod stromkem by toho mělo bejt hodně a je vlastně skoro jedno, co tam bude, hlavně že tam toho bude hodně.
Davy kupujících zmanipulovány, regály plný a prodavači s nohama namazanýma kréme s eukalyptem nervózně poskakují za pulty. Mají všechno (jak se domnívají!), co si lidi můžou k letošním vánocům jen přát. Protože prodejci vědí, co si letos přejeme! Tomu se říká konkurenční výhoda.
U mě ale narazej.
Nechci žádnou herní konzoli! Dokonce následující rok přežiju i bez parfému, ve kterém bych se cítil jako muž v plavkách, po kterém se ohlížeji ženy v plavkách a pak ho pohladí po hlavě.
Nepotřebuju ani nejposlednější neuvěřitelný model "bystrého" telefonu, kterej je chytřejší než Heyrovský a tenčí než Twiggy.
A nezapomenutelný zážitek s low cost letenkami mám už taky za sebou a při představě, že bych něco podobného dostal od někoho k vánocům, se kolem sebe začnu rozhlížet po pytlíku na zvracení.
"Brutální vraždy na dánském venkově řeší rozvedený sympaťák Jens" - tip na vánoční dárek od mistra mysteriózních příběhů.
To k vánocům taky nechci.
Nepřišla už náhodou doba na to, se ptát, co by si asi tak lidi MOHLI k Vánocům opravdu přát?
Není od obchodníků příliš velikášské a nabobské nám alias Ježíškům (v každé rodině žije v době Vánoc hned několik Ježíšku, protože - kdo na Vánoce dává dárky? No přece...) říkat a vnucovat dárky, na které se údajně naši nejbližší těší a bez kterých by letošní Vánoce mohly být klidně i hromobitím a třeba i nuceným odchodem (tentokrát z domova od nesaturovaného člena rodiny).
Napadlo někdy nějakého obchodníka, jestli by si třeba Adolf Hitler nepřál pod stroměček česko-německý slovník?
Kdo ví, jestli by si Klement Gottwald nepřál najít pod stromkem silná antibiotika, která by ho zbavila neřesti, jež byla jednou z příčin jeho odchodu na rudou věčnost?
Nedomnívá se, náááhodou, pár obchodníků, že by Getrudě Steinový mohla udělat radost pornofotka Sylvestera Stalloneho z dob jeho filmových začátků, kdy nehrál lidi, ale hřebce ve filmech pro dospělé?
A co úvaha o tom, že by bylo splněno zatím nevyřečené přání Hurvínka, nemít tak šílenej mluvenej projev, při kterym jsem jako dítě panicky prchal z místnosti, kde hrála televize. A do dneška, pokud jeho hlas omylem někde zaslechnu, se mi ony stavy paniky neúprosně vrací. Jen z místnosti neprchám.
A dále ... dokáže si vůbec někdo představit, že by si Jaroslav Hašek přál k vánocům například voucher na odvykací kůru a Marta Kubišová třeba vycpanou kočku do poličky?
Popřemejšlejte o dalších možných přáních, až se dneska odpoledne rozhodnete risknout cestu po chodnících lemovaných vánočními slibi, přísliby a podbízením.
Takhle jednoduše vybranej a zakoupenej dárek má cenu ztvrdlý a studený topinky s česnekem z předvčerejší večeře.
Vykoumejte sami, jako radostí letos rozesmějete pod stromkem ty nejblíž k vašemu srdci.
Nenechte si nic nakukat. Poskládejte vánoční dárky podle své hlavy a srdce. Nenechte si nic nakukat ani z výloh a z reklam.
Vinnetou si totiž klidně moh přát Velorex. Barvu to má jako kůň, i tvar by mohl být koňskej. Stačilo by k zadní zúžené části přidala jenom koňskou hlavu.
A co si budeme namlouvat?: podle toho, jak se Vinnetou strojil, tak trochu metrosexuál byl. Takže...co my víme, jestli si Velorex pan Vinnetou opravdu někdy pod stromek nepřál najit?...
