"Maminko, pojedeme k moři?", poskakovala malá holčička kolem maminky ve frontě na zmrzku. "Ne. Pojedeme vlakem k babičce. To bude mnohem větší dobrodružství...."
Horko by se dalo sekat sekáčkem na turecký med.
Růžovo žluté bolero ze stroje na zmrzku vytékalo pomalu a smyslně do kornoutků pod zmrzlinovou hubičkou.
Zmrzka tekla pomalu a holčička se nudila.
"Mám problém, maminko.", začala culíkatá prázdninovou dišputaci se svojí maminkou.
"Opravdu?", podivila se na oko mamka a zkušeným grifem utáhla na hlavě holčičky oba culíky, až tý malý ženský způsobila drobné škuby v tvářičkách. "Jakej?", zeptala se poté.
"Zuzanka nemá letní šatičky, víš?", koukla holka zespoda na mámu.
No sakra - řekl jsem sám sobě a dlaní si otřel horkem orosenou oholenou hlavu.
"Dyť měla šatiček víc než my dvě dohromady. Že tys je někam zašantročila, Andulko? Prošmejdila si všechny její skříňky se šatama?", podívala se mamka s jakoby káravým pohledem na holku v sandálcích.
"Sem je hledala dlouho, opravdu, maminko. Ale našla jsem jen kabátek a bundu na lyže. Nikde žádný šatičky na léto. Zuzanka je chudá holka.", shrnula holčička stav šatníku její panenky, chudé holky.
"A taky jí došel lak na nehty na nohách", seděla už holka na bobku a konečky prstíku leštila lak červený jako rozmačkané maliny na mámině palci u nohou.
Do kornoutků lidí ve frontě před námi tekla zmrzlina opravdu líně. Nezbylo, než vydržet a se slepenou pusou si na ledové osvěžení ještě chvíli počkat.
"Tak co s tím budeme dělat, Andulko?",
"...no...", začala malá opatrně. "Vezmeme s sebou tu tvojí kouzelnickou kartičku na penízky a pojedeme do auletu, protože jsou ty levný prodeje, jak tam jezdíš a nakupuješ, ne?", mrkla spiklenecky malá na mámu a do široka se usmála.
Maminka jemně pohladila culíkatou po hlavě a nenápadně ji posunula ve frontě, která se hla a my jsme se zase o kousek přiblížili k hubičce, ze které vytékala záchrana před úžehem.
"Nemůžeme teď, Andulko, moc utrácet.", řekla maminka poté, "Penízky musíme šetřit na prázdniny, takže Zuzance na cestu oblíkneš kabátek a když budeme u vody, tak bude stejně nahatá jako ty. Taky se přece nekoupeš v kabátku a ani šatičky k tomu nepotřebuješ.", dodala maminkovsky moudře.
"Ach jooooooooooooooooooooo", protáhla Andulka jooooooooooo pořádně dlouze, skoro tak dlouze, jak dlouhé budou ještě letošní prázdniny. "A pojedem k moři?", zeptala se ve chvíli, kdy už stála přímo před zmrzlinovým výčepem a mladá holka od pípy se jí zeptala: "Tak co, Ani, zase míchanou?" a bez odpovědi richtovala kornout pod vybranou hubičku.
"Ne, Andulko, pojedeme vlakem k babičce. To bude mnohem větší dobrodružství. Mně jednu jogurtovou.", mrkla máma na zmrzlinovou výčepní ve chvíli, kdy Andulka s rychlostí žíznivého psíka olizovala z kornoutu svoje míchané jahodovo vanilkové bolero.
... a pak šla ta holka s mámou dolů kopcem a poskakovala a zmrzlinka se v kornoutku nahýbala a holka v tom poskakovaní odlizovala všechny ty zmrzlinový lízy, který hrozily odpadnutím na černý rozehřáty asfalt ulice.
... a večer jsem ve zprávách vyslechl zprávu o vlacích, které se "potkaly u Kolína".
---
Prázdninová jízda vlakem za babičkou bude letos mnohem větší "dobrodružství"...
