Některý rána s sebou přinesou zprávy, které vás praští do palice jako demoliční železná koule připevněná řetězem na jeřáb.
"Normálně na mě včera v Kauflandu písknul chlap! Nejdřív jsem myslela, že mám halucinace, ale fakt to bylo na mě. Písknul ještě jednou a přivřel jedno oko."
Netušil jsem, jestli se máma chlubí, nebo jestli šlo o zděšení takovýho kalibru, že se s ním musela svěřit zrovna mě.
"Možná se mu líbilo, že jsem před sebou tlačila košík, ve kterym jsem měla basu s pivem a ovarový koleno. Chlapi jsou požitkáři, to už dávno vim.", snažila se najít důvody k písknutí na ní.
"Nebo ses mu líbila. Jsou chlapi, kterejm je pivo i ovarový koleno buřt. Líběj se jim prostě starší ženský. A vybral si tebe. To je celý.", vyhodnotil jsem situaci z mýho pohledu.
"Tak to má v Kauflandu v dopoledních hodinách přímo festival starý krásy.", zasmála se máma do telefonu.
"A vybral si tebe, Zorinko. Zřejmě ses dostala do nějakýho finalního kola soutěže krásy Oldies, but goldies...", nahrál jsem mámě.
"Jo, hochu, ale je to dřina se na takový finále připravit.", odpinkla máma odpovědí.
"Jasně - proteiny, fitnes, hodně vody a listy salátu pokapaný olivovym olejem.", nenechal jsem se.
"Chleba se sádlem a s cibulí a posekaná zahrada. Večer na ksicht indulonu a narodit se v době světový války - to jsou hlavní kritéria účasti v tý tvojí soutěži, pitomče.", zasmála se máma podruhý, až se zakuckala.
"A jakej byl. Líbil se ti?", šel jsem přímo na komoru.
"No právě...", začala tajemně.
"Takže líbil", zahlaholil jsem s hrdostí na situaci, kdy na mojí mámu, narozenou v době druhý světový války pískaj v roce 2015 na ulici cizí chlapi.
"Některý chlapi by měli nosit podprsenku!"
