Na wafkách ohřívaní ptáčci a za nehtama jinovatka

Dvojité okno z dětského pokoje bylo mojí obrazovkou do dvora. Namísto dálkového ovladače jsem měl fantazii a programů nabízelo televizní okno tolik, kolik jsem si jich v danou chvíli přál...

V době před večerem, který je štědrým, jsme u okna postávali s bráchou ve flanelových pyžámkách a hřáli si ptáčky o teplé plechy wafek, které byly zavěšený pod okenním parapetem.

Dětskýma očima jsme prokukovali tmu a přáli si zahlídnout Ježíška.

V pokoji bylo zhasnuto, aby naši nevěděli, že jsme vzhůru.

Často tenkrát bylo třeba otevřít vnitřní okna dokořán a dlaničkama setřít vodu, která po nich stékala dolů. Když byla voda na okna přimrzlá, daly se do práce drobné nehtíky.

Vrzaly po skle a zanechávaly na něm drobné linky, jakoby po oknech kreslil svoje obrazy sám Jackson Pollock. 

Naše tělíčka se po chvíli začala klepat nejen očekáváním, ale spíš zimou, která se pod naši kůži dostávala spolu s naškrábanou jinovatkou uvězněnou za nehtama.

Když bylo třeba oškrábat okno ve větších plochách, opatrně jsme k oknu přitáhly židle od školních psacích stolů a postavili jsme se na jejich sedáky.

Mezi okny se tenkrát chladily kulaté oranžové pomeranče a tátovy láhve piva. Sem tam mezi nimi postávala sklenice s majonézou nachystaná do vánočního salátu. V rohu okna se každý rok krčila malá vázička s větvemi barborek, které měly o Štědrém dnu vykvést. A vedle barborek stály čestnou stráž lahve Sovjetskovo Igristovo s bublinkama připravenýma k úniku ve chvíli, kdy bude z hrdla láhve vytažen korkový špunt.

Všechno tyhle meziokenní zásoby bylo nutné potichoučku přestěhovat na psací stoly a pak se zase přes židli vyškrábat nahoru a postavit se na parapety. Pak jsme oba dosáhli výše a mohli sklo v oknech zprůhlednit pro pozorování nebe, ze kterého měl Ježíšek přiletět.

Chodidla byla po chvilce postávání na parapetech ledová jako z mrazáku vytažená kachna k obědu na Štěpána. Proto bylo občas nutné přestoupit ze zmrzlého dřeva na plech wafek a patičky a plosky nohou příjemně ohřát.

"Viděl jsem ho. Táááámhle letí!", zašeptal křikem brácha.

"Nevidim. Kde je?", odpověděl jsem stejným zašeptaným křikem já.

"Táááámhle!", vzal mě brácha kolem ramen a dlaničkou vymydlil sklo do průhledna a pak jsme se naklonili mocně vpravo, abysme oba viděli až za roh.

Nebe bylo černý jako vix a na něm problikávaly hvězdičky, které ukazovaly Ježíškovi cestu k našemu obejváku.

"Už ho zase vidííííím.", pištěl potichu brácha, "a táhne za sebou kárku, aby se mu tam vešly všechny dárky pro nás.", plnil brácha báchorkama moje přání.

"A jooooooooooo", přidal jsem se, "vidím kytaru!", balamutil jsme zase já jeho.

"A já hokejku a náklaďák. Vidíš?", spiklenecky na mě mrknul. 

"A ještě jsou tam angličáky a gumoví indiáni.", lhal jsem, až se mi od pusy prášilo.

"Týýýýý jo. A taky vidim oteplovačky a nový lyže.", přiložil brácha do kotle představ. "Utři ještě vokno, ať vidíme líp.", poručil.

A rukáv mého flanelového pyžámka ze skla setřel vodu a začal studit můj lokýtek.

"Co vidíš teď?", zeptal se brácha.

"Autodráhu!", hlesnul jsem potichu, abych to moje přání zbytečně nevyplašil.

"S formulema?", vykulil brácha oči.

"Jo. Červený Ferrari a černej Lotus.", zašeptal jsem spiklenecky.

"A klopený zatáčky?", rozvítila naděje ve zhasnutým pokoji bráchovy oči.

"Čtyři!", potvrdil jsem.

"Týýýýýýýý jo!", zapištěl brácha nahlas a najednou se v pokoji rozsvítilo a ve dveřích stála máma a houkla na nás: "Kluci, okamžitě z toho okna dolu a vraťte tam ty pomeranče a pivo a rychle do peřin."

"A zavřete to okno!", dodala ještě a my jsme seskákali z okna na podlahu, mezi okna vrátili všechno to, co tam původně překáželo a promrzlý tělíčka schovali pod peřinu v noci, která nás zase o kousek přiblížila ke Štědrému dni, kdy jsme měli pod stromečkem objevit autodráhu, gumový indiánky, kytaru, hokejku a angličáky.

"Stejně tam zase budou jen svetry a ponožky.", vydechl do polštáře brácha otráveně a Ježíškova kárka minula náš činžák...

---

Když u vás bude den před dnem Štědrým na oknech voda, nebo dokonce námraza, otřete je a sněte.

Sněte o všem, co se může stát a nenechte se o okna nikým vyhnat. Okna před Štědrým večerem jsou obrazovkou vašich životů.

Krásné Vánoce všem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Marek Valiček | pátek 20.12.2019 10:32 | karma článku: 31,52 | přečteno: 949x
  • Další články autora

Marek Valiček

... kam se hrabe Nurájev

15.2.2024 v 12:07 | Karma: 28,86

Marek Valiček

Tragédija

29.1.2024 v 10:56 | Karma: 31,60