Místo všech těch debat o Jágrech, Zemanech, Babiších, ruském/americkém osvobození a dalším bych si pro příště dovolil doporučit Otu Pavla.
S Otou Pavlem se totiž do života dostanete ajncvaj a to cestou, která je vysypaná kamínkama oblých z českých slov.
Pan Pavel byl jeden z největších českých rozmazlovačů slov a příběhů.
Slova nelapal. Slova pouštěl mezi lidi v náladě babího léta. Slova jeho vyprávění byla často zmoklá nepřízní, ale nikdy zlomená jako křehký rampouch, když o něj brnknete konečkem prstů.
Ota Pavel dokázal slovy popsat i pohledy očí. Pohledy navýsost jemné a chápající i pohledy plné žalu ze zloby, která se sem tam kolem nás vznáší jako ošklivá čarodějnice na vypelichaném koštěti.
Když psal o řece, cítili jste při čtení její vlídnost.
Když popisoval maminku tak jste poznali, že slunce se před ní stydí za to, jak v porovnání s ní málo září.
Když jste se v řádcích jeho knih začali ztrácet, nebylo to tím, že jste ztratili nit příběhu. Bylo a bude to při čtení knih pana Pavla vždy proto, že se vám zamotá hlava z té krásy srovnané do písmen, která vám do nosu zavoní jako louka nebo ulomený kousek čokolády.
Když psal o rybách...
Jóoo, to když psal pan Pavel o rybách...tak se do nich musel zamilovat i ten, kdo v životě v ruce nedržel udici nebo naběrák a koho ani ve snu nenapadlo, že pod hladinou řeky, podél které se prochází, se líně povalují líni a parmy mají rády život marný. Život proti proudu nastavený.
Když psal pan Ota svoje řádky, muselo být kolem letní ráno. Tak si to alespoň představuju já.
Brzké letní ráno. Takovej ten čas, když se nebe rozkoukává a ptáci začínají típat a pípat.
Takové to letní brzičké ráno, ve kterém ticho hladí prsty a pohrává si s řasami.
Takové té "otopavlovské" ráno, kdy se slova začínají sami objevovat a skládat vedle sebe jako okvětní lístky sedmikrásek.
---
Vytáhněte z knihoven po čase zase jeho knížky. Nebo se podívejte na Kachyňův film "Zlatí úhoři". Tam to všechno je. Včetně "prdelky" a úhořů, kteří se zlatě třpytí, když táhnou do Sarkasového moře.
Ota Pavel byl velkým kouzelníkem nálad. Rozdavačem slovních dárků. Milostínem nepohody.
---
P.S. Děkuji České televizi za včerejší naservírování "Zlatých úhořů".
