Může sexuální bohyně přivodit namísto orgasmu smrt?

Některé rady ženských časopisů svým čtenářkám mohou fungovat jinak, než jak byly původně konstruovány. Pokud těsto nenakyne podle návodu, děje se prd. Co ale nastane v jiných případech...?

"Včera jsem byla sama doma a tak jsem si řekla, že to prubnu", odpověděla matka na synem běžně kladenou otázku: "co jsi dělala včera?".

"Co si prubla?", zeptal jsem se a čekal nějakej novej recept, nebo přelakování šatních skříní v chodbě bytu, nebo napatlání pleťové masky, kterou pod stromeček doručil Ježíšek.

Odpověď matky zdaleka předčila všechna má očekávání.

"Proměnu jsem prubla - proměnu ženy v sexuální bohyni!", řekla a bylo. 

Na obou koncích telefonického hovoru se rozprostilo stejné ticho, jako když dojde v nóbl společnosti k nepřeslechnutelnému uprdnutí.

"Cože?", vypadlo ze mě najednou do toho ticha tich.

A matka, nepřekvapena mým překvapením, začala vyprávět.

"Nechci zevšednět. Nechci být tuctovou ženou předurčenou k aktivitám u kuchyňské linky a nosičkou nákupů a vynašečkou odpadků. Chci být žádanou a zbožňovanou. Chci být vílou a dračicí zároveň.", chrlila na mě máma hesla, která znám z občasného nahlédnutí do magazínu, kde ženám! ženy! radí jak být sexuálními bohyněmi. Neměli by v tomhle radit především chlapi???

"Aha..." reagoval jsem váhavě, protože jsem netušil, jakým způsobem může touha ženy inspirované různymi "lajf stajly" změnit její běžné chování. "A co to znamenalo?", dostal jsem odvahu se zeptat.

"Znamenalo to, že jsem si vyzkoušela hadry, který jsem nosila před lety a buhvíproč jsem je pořád skladovala, že se budou hodit.", odpověděla a já se trochu uklidnil, protože odpadly strachy z možných plánů plastických operací a nákupu spodního prádla v horní hranici nákupní ceny blížící se výši matčina měsíčního důchodu.

"Takže žádná sexuální bohyně, ale prachobyčejná likvidace nenošenejch věcí", ulevilo se mi.

"Jo, hochu, si nemysli...", začala máma. "Ještě předrevoluční halenka s kopretinama se včera stala sexy topem! Prsa se mi z ní tlačily ven jako by šlo o divoky kozy kamerunský. A mašličku u výstřihu jsem musela fest utáhnout, aby mi neutekly pryč. Oblast šíje zůstala díky velikosti halenky a nárůstu těla odhalena přesně tak, jak to maj chlapi rádi. Sice jsem moc nemohla zvedat ruce, ale od kdy bohyně vzpažujou, že jo?"

Představoval jsem si halenku, která se evolučeně ve skříni za 25 let změnila v top a obalila horní část těla mojí mámy.

"Pokračuj", hecoval jsem, protože mě to zajímalo a potřeboval jsem po dost pracovním dni slyšet něco příjemného, veselého ba burleskního. "Jakou si měla pod halenkou podprsenku?"

"Pod TOPEM, myslíš!", upřesnila matka s důrazem na slovo "top".

"Ok, pod topem, promiň.", omluvil jsem svoji nepozornost.

"No přece žádnou. Už si někdy viděl bohyni v podprsence?"

"No pane jo.", vyplulo mi z pusy. Jestli s melodií obdivuhodna nebo zmaru mohly rozlišit pouze matčiny uši.

"Není průsvitný, takže v klidu.", tlumila matka představy, které se mi hlavou rozletěli jako roj naštvaných lesních včel.

"A co bylo dole?", zeptal jsem bez bázně.

"Tygrovany legíny!", řekla vilně a chvíli bylo zase ticho.

"Ne!", reagoval jsem přirozeně, instinktivně.

"Ale jo, chlapče. Mužskej musí mít aspoň krapet odvahy, když chce mít doma sexuální bohyni! Knedlíky se svíčkovou a vychlazenou láhev piva dodá každá pořádná ženská, ale navodit k tomu navíc i jisté sexuální napětí, to dokážou jedině bohyně. Bez podprsenky!", popsala matka svými slovy to, co v časácích skrývají za image.

"A vlasy, make up?", zůstavala poslední otázka, která v rámci tohoto tématu nebyla ještě položena.

"No normálně - indulona a řasenka. A navíc rudá rtěnka, kterou jsem si koupila, když jsem dělala strašidlo na místních letních hrátkách.", uzavřela jednodušek kapitolu makeupu máma. "A učesala jsem se a navoněla", dodala posléze.

"A pak?", čekal jsem vyvrcholení.

"A pak jsem si na ruce natáhla všechny náramky, co mi vozíš, protože víš, že je mám ráda a protože jsem si taky přečetla, že náramky jsou chic a že se maj nosit najednou, i když maj různej styl."

"A pak???", žadonil jsem.

"A pak? Pak jsem si natáhla na radu jedné z redaktorek na nohy zlatý střevíce, co jsem kdysi nosila na bály a stoupla si před zrcadlo.", začala se smát máma.

"A...?", skoro jsem křičel nedočkavostí.

"No... kurva." dodala krátce.

"No, kurva - jako že dobrý, nebo "no, kurva" jako že špatný?", zeptal jsem se už taky s plnou pusou smíchu.

"Kurva jako prostitutka. Jenže, kdybych řekla prostitutka, tak je to málo. Vypadal jsem v tý předsíni jako kurva. Jako zblázněná kurva."

"To bych chtěl vidět! Vyfotila si se v tom zrcadle?", zeptal jsem se.

"To sem nestihla. Protože se najednou otevřely dveře od bytu a Jirka přišel dřív a já to netušila."

Představil jsem si situaci u mámy v předsíni a udělalo mi to všechno dění v ní takovou radost, že se smích miliskoval se slzama, který mi klouzaly z očí.

"Trochu se polekal, zavrávoral mezi futrama a zeptal se mě, jestli už se chystám na masopust? A dodal, že mi to sluší...!", popsala slovně matka reakci jejího manžela.

"No prosim, ty si myslíš, že vypadáš jako kurva a zatím vypadáš jako maska na masopust a ještě dostaneš přídavkem větu, že si fešná", okomentoval jsem mámino sděleni.

"Jo, chlapče, to je láska! Často si myslíme, bůhví co pro druhého děláme bez toho, aby to bylo ohodnocený. Ale když je láska, tak i kurva vypadá jako masopustní maska a docela jí to sluší..."