Doma mě naučili pojmenovávat věci tak jak jsou. Uvidím vidličku - řeknu vidlička. Zahlédnu pivo - řeknu pivo. Když se někde pase kráva - řeknu kráva. Pokud v diskuzi zahlédnu soudružku Konečnou - řeknu soudružka. Je to špatně?
V dobách vlády jedné strany, když přišel pro moji babičku do práce její manžel, byla podnikovým rozhlasem babička vyzvána takto: "Soudružka S. má na vrátnici návštěvu. Přišel za ní soudruh manžel..."
V té době se nám snažila - mimo jiné - právě ta jedna strana namluvit, že soudruhem může být i soustruh, protože jde o nástroj dělného lidu. Dělného lidu - našeho přítele. A přítel - jasně, to může být jedině soudruh.
Sami komunisté tuto soudružskou rétoriku nasadili a piplali si ji a tak mě opravdu udivilo, když se soudružka Konečná ve včerejší diskuzi s panem Fischerem ohradila proti jeho označení spoludiskutující jako soudružky.
Pan Fischer neřekl nic jiného, než že soudružka Konečná (+ doplnil komentář k jejím výrokům).
Označil účastnici debaty špatně?
Sama soudružka Konečná se stala předsedkyní partaje, která je určena soudruhům a jejich příznivcům.
Jak tito zareagovali na včerejší podrážděnost soudružky Konečné?
A přála by si soudružka Konečná, aby ji v diskuzích kolem stolu lidé nazývali milostpaní...?
---
Doma mě naučili pojmenovávat věci tak jak jsou. Uvidím vidličku - řeknu vidlička. Zahlédnu pivo - řeknu pivo. Když se někde pase kráva - řeknu kráva. Když v diskuzi zahlédnu soudružku Konečnou - řeknu soudružka. Je to špatně?
