Poradci, image makeři, stylisti, manageři, haiři a další se na rautu po Slavíkovi vrhli na české hvězdy showbusinessu. Vrhli se na hvězdy zářící, blikavé, zhasínající i ty nově se chystající zasvítit.
Jeden nemusí být pravidelným čtenářem bulváru a sledovačem VIP zpráv aby tušil, o koho bude mezi těmito showbus dravci zájem.
Estráda ve Státní opeře Praha proběhla standardně. Sedačky do zadku netlačily a jistá stáčírna vod nabízela horem dolem balené nápoje, po kterých lidé decentně pokrkávali (i pán vedle mě) a ve velikém počtu odcházeli často na záchod, což zřejmě nedělalo dobře těm, kteří byli zodpovědní za styl přímého přenosu.
Potom se pozvaní přemístili na raut do obvyklého party hotelu na Václavském náměstí.
Překvapilo mě, že po údajném vrcholu sezóny (hudebním vrcholu sezóny) na rautu nehrála žádná živá kapela a co víc, hudbu z reproduktorů nebylo možno zaznamenat skoro žádnou. Chvílema jsem si myslel, že jsem na vánočním večírku nějaké banky, která má peníze na to, aby po salónech pronajatého objektu běhaly snad všechny české "vipky" a dodali tím večeru jistého glamouru...
Paštika byla skvělá a točená plznička nebo víno pohladily každého z naší party.
A bylo o čem mluvit i bez zažitého večera v opeře.
A bylo na co koukat. V tom dobrym i v tom divnym.
No...to divný vyhrávalo na celý čáře. Ale s tím se tak trochu počítalo.
"Budeš božská!", prohlásil nepřeslechnutelně spolu s nepřeslechnutelným šlapáním si na jazyk jakýsi vousatý skřítek, kterému u party stolu, u kterého se stojí, byla vidět jen hlava a krk. Moc nevyrost. Ten veselý vousatý skřítek byl opravdu malý.
Na sobě měl perfektní oblek s bílou košilí a jednoduchou rovnou černou kravatou. Tak jak to velí trend. Hipsterský plnovous sice vypadal jako špatně rostlá srst benešovského voříška, ale jeho lehkou nevyrovnanost napravovalo něco jako dámská kabelka mixnutá blejskavou peněženkou z holešovické tržnice, kterou skřítek držel v ruce tak, aby ji nikdo nepřehlédl. Stylisti tomu prý říkají akcent. Skřítek byl dokonalý mistr!
V tu chvíli s námi u stolu stála jedna zrzavá česká mladá zpěvačka s přítelem. Nebyli jsme s nimi v partě, jen jsme se náhodou u stolu sešli.
A skřítek se svým neodolatelným akcentem poradce showbusstars a rukama uvolněnýma, jako byly ruce Maji Plisecké, když v MCHATu dávala na obdiv svoji roli labutě, pokračoval.
"Zlatíčko, já ti žíkám, ty budeš bomba! Ty budeš božská. Shodíme pár kilíček, zpevníme nožičky a trochu si pohrajeme s vláskama."
Přitom musel zvednout ruku, v níž nedržel kabelku, hodně vysoko, aby ze své trpasličí výšky dosáhl na hlavu zpěvačky, která si na večer obula opravdu vyyyyyysoké podpatky.
"Šaty bude dělat Saša a budou góóórdžes", zakroutil slovo v puse stylista a panenky se mu v očích protočily třikrát tam a zpět. Nechápu, jak tohle dokázal.
"Na videu musíš bejt pecka. Řikám, pecka", pokračoval a rozplýval se nad vlastním projevem, jako byl byl nejmíň Truman oznamující konec II. světové války.
Mě jen tak z míry něco nevyvede. Za těch víc jak padesát let, co jsem tady a víc než 25 let prace, která je chvílemi se showbusinessem spojená, jsem toho už zažil opravdu dost.
Ale tohle bylo něco opravdu výjimečného, řekl bych až démonicky tajemně veselo strašného.
Další "esa" mezi poradci jsme potkali u stolu, kde dvě dámy hučely do mladých kluků z kapely, která byla v nominaci na objev roku.
Normální kluci pod třicítkou, oblečeni ve stylu jejich konání muzikantů a odpovídající jejich věku. Měli šmrnc, nebyli jako ovce všichni v jednom oblečku.
Obě dámy, které si je ke stolu stáhly, byly přibližně v mém věku. Odhadnout to lépe nešlo, protože díky botox injekcím obě vypadaly jako Blanka Matragi, nebo alespoň jako její sestřenice.
Ta, o které druhá prohlásila "moje kamarádka vám bude dělat stajling" měla na hlavě účes alias Samantha Fox, hitparádová diskotéková zpěvačka z konce 80. let (prsa ale jako Samantha rozhodně neměla - na ty asi nezbylo...). Na nohou měla kozačky, ne nepodobné těm z tržnice, poseté kovovými čtverečky. Upnuté černé lehce oblejskané sako nebylo zrovna decentní k jejímu bříšku.
Kluci seděli, mlčeli a dámy mlely a mlely a mlely. Mlely, protože obsah toho, co říkaly, rozhodně nemohl vést k diskuzi.
Málo platný. Na estrádě byli nominovaní a na rautu následně loveni. Loveni v tomto případě ženami, jejichž lovecký lístek měl už hodně staré datum registrace.
Tak to je. Český showbusiness a české VIP jsou vlastně často spolčenci, nebo spíš oběti někoho, kdo je z bůh ví jakého důvodu, považován za znalce.
Inhalují snad lidé v těchto dvou kategoriích nějaké halucinogeny? Jsou tak zmasakrovaní mediální nutností mít svého vlasistu, obličejáře a přípraváře oblečení, že zapomínají na vlastní instinkt a často i popírají svůj styl? Uvěřili tomu, že chlapi typu "skřítek" a ženský typu "Samantha F." budou těmi, díky nimž budou už příště držet v rukách nějakou cenu?
Pokud ano, je to stejně odvážné a vlastně hloupé, jako si myslet, že si černoška bude kupovat ten nejsvětlejší make up proto, aby vypadala jako běloška.
Na druhou stranu ale musím po pravdě přiznat, že tak dobře, jako při monologu skřítka, jsem se už dlouho nepobavil.
"Dáme dolu pár kilíček a budeš górdžes!"
Krásný adventní čas všem přeju.
