Jestli mě tedy v poslednich 24 hodinách zaujalo něco kromě auta s první námrazou po létě, tak to byl roztomilý Daniel Hůlka včera v show pana Krause. Člověk aby takového tajtrlíka pohledal.
Škoda, že nejsem hradečák - předvolební setkání s Danem Hůlkou, alias nestraníkem a kandidátem za SPOZ bych si nenechal ujít.
Dosavadní role Drakuly, hrabětě Monte Christo, Javerta, kata Mydláře a barona Prášila hynou v zapomnění jeho včerejšího spektáklu na červeném sofa.
Dostat se z romantických operních rolí, přes bublifukové role v muzikálech a role závozce vánočního stromu papežovi až k SPOZ jako jejich nestranický kandidát - to chce větší kuráž a touhu než je třeba k cestě do Tibetu.
Ale když společnosti a fankluby naservírujou do hlavy někoho jeho neomyslnost a úžasnost, stane se i to, že člověk propadne iluzi, že nemá dělat jen to, co umí, ale i to, co je "charakterní".
A snad i z těchto důvodů nám včera pan Hůlka sdělil, že setkání s Milošem Zemanem změnilo jeho přístup k politice.
Vyznal se (Daniel Hůlka), že pro něj je Miloš Zeman všeobecně nejvzdělanější člověk, jakého kdy potkal a že ho pan Zeman fascinuje.
Nestačil jsem se divit, žasnout, chechtat a trnout zároveň a Kraus rychle a chytře kontroval, že zaleží na tom, v jaké společnosti se pan Hůlka pohyboval před seznámením se svým novým guru...
DH se snažil. Snažil se být přemýšlivým, moudrým, sociálně empatickým - "peníze na kulturu se někde najít musí."
Celý to ale bylo smutný, trapný, vlezvítedokam, tragický, upachtěný a bolavý.
Prvni, co bych ale panu Hůlkovi před debatami v královehradeckém kraji doporučil je naučit se alespoň význam zkratky SPOZ.
To by se totiž guru moh pěkně nasštvat, kdyby mu Daniel vyprávěl o Straně přátel občanů Zemanovci.... (jak nám všem deklamoval včera z televizní obrazovky...).
Těším se na další kulturní šašky politických papalášů v naší zemi.
Když už se téměř nedá věřit slibům, proklamacím a frázím jednotlivých politických stran, člověk se alespoň (často útrpně) může zasmát při vystoupení lidí z kulturní fronty.
Smutně zasmát...
