Že se v našich životech něco "láme" může například naznačit svatba, narození dítěte, životní jubileum nebo tak běžná věc jakou jsou obyčejný chlapský ponožky.
"Takže půlhodina, jo?", řekla v sedě a na jeden zátah pokořila decku vychlazeného ryzlinku, která stála na jejím stolu, když jsem dorazil na dohodnutý místo. Rozepnula si kabát, vytáhla ruce z rukávů a ty pak jednoduše přehodila přes sedák židle pod svym zadkem. "Co budeme pít?", zeptala se, když prázdnou skleničku položila zpátky na stůl.
Měli jsme jen pár minut, vlastně necelou půlhodinku na domluvený kafe v centru města.
"Jakej byl ten ryzlink?", zeptal jsem se jí.
"Trpkej tak na hraně, aby hned neproskočila oknem na chodník a sladkej do tý míry, abych byla po jeho vypití ještě k poslouchání", její odpověď vykristalizovala během pár vteřin. Málo platný, díky schopnosti rychle a vtipně reagovat je moje spolupopíječka vína úspěšná v public relations.
"Tak jo, já ho zkusim", vzdal jsem plánovaný kafe a těšil se na hraniční trpkost ryzlinku.
"Co jen u vás doma novýho?", vyrukoval jsem s dotazem hned po objednávce, protože půlhodina není zrovna doba, která by vám dovolovala jakékoliv zevlování řečma o počasí, Zemanovi nebo, nedej bože, o práci.
"No tak Markéta je zamilovaná asi do pěti kluků najednou a Ríša mi řek, že už nebude nosit slipy, ale jedině trenky", podala v krátkosti exkurz do života svých dětí a upila doušek víne ze druhé sklenice, kterou servírka položila na stůl vedle té již prázdné.
"... a Viktor si přestal sundavat ponožky", doplnila jen tak, jako by komentovala pasoucí se stáda zeber, slonů a žiraf na břevnovské pláni.
"Tak to dost ušetříte", chtěl jsem být za vtipnýho v reakci na to, že si manžel mojí popíječky přestal, jak mi bylo sděleno, sundavat ponožky.
"No počkej, to neni žádná prdel", zasmála se, ale bylo z ní cítit i jisté napětí, když se tématem našeho dialogu staly ponožky jejího manžela.
"No ... prdel asi ne, ale smrad to po pár dnech bejt musí.", dal jsem najevo své zkušenosti s podobnou situací.
"Ale takhle to nemyslim, neni prase, jen po těch lééétech manželství zpohodlněl.", řekla.
"Takže mu je sundaváš ty nebo děti?", nechápal jsem pořád to zásadní a nové, co se děje v rodině mé spolupopíjčky.
"Při sexu si je nesundavá!!!", upřesnila důrazně a upila zase trošku vína. "Když TO prostě přijde a není zrovna večer nebo ráno v ložnici, tak se svlíkne komplet, ale ponožky si nechá.", koukla na mě zespoda vsedě u stolu a obočí vypoulila do pravidelných obloučků na jejíma očima.
To NIKDY nedělal!", dodala a zase upila.
Nevěděl jsem, jak reagovat. Mlčel jsem.
"Můžu být kýmkoliv", pokračovala, "mámou, která udělá dětem palačinky. Nebo ženskou, která vymění pojistky, když to bouchne. Dokážu dokonce couvat s návěsem u auta a umim už taky rozeznat ofsajd. Dokonce jsem i trpělivou dcerou matky, která si i 70 let po narození myslí, že jí je čtyřicet a říká mi, že si připadá jako moje sestra. Jedno ale nedokážu", sjížděla očima při vysvětlování, jak je úžasná, display mobilu.
Pořád jsem mlčel.
"... nahej chlap uprostřed kuchyně, s černejma ponožkama na nohou, prostě neni sexy a rajcovnej už vůbec ne! Náruživou milenkou nahýmu chlapovi v ponožkách bejt prostě neumim!", dokončila novinku z rodinného života moje známá.
"Tak je mu zima na nohy. Nedokrvuje se.", hledal jsem argument.
"Ale dokrvuje...! Kdyby se nedokrvoval, tak nestojí nahej uprostřed kuchyně.", odpověděla rázně. "Chlapi sou prostě od přírody líný! Slyšel jsi snad někdy o tom, že by si ženská při neplánovanym sexu nechala na hlavě natáčky?"
Dostalo se i na jiný témata a za půl hodinky a po třech deckách ryzlinku jsme se zase každej rozběhli tam, kam bylo třeba.
Večer jsem se před sprchováním postavil nahej, jenom v ponožkách, před zrcadlo v předsíni.
Nebylo to sexy..., ale nezábly mě nohy.
