... a rose is still a rose...

Jako když klackem mícháte v kotli rozvařený asfalt. Jako když černou sametovou stuhou svážete pugét růží s ostrými trny.

Aretha Franklin.

Jméno a obrovsky silná ženská za ním.

Aretha Franklin.

Jméno a hlas, který se formoval v kostelích, kde černoši nacházejí víru a bělochům se při poslechu gospelů tají dech a pohled na svět rozmlží slzy v očích.

Aretha Franklin.

Jméno navždy spojené s ryzím soulem, jehož melodie vás vytáhnou k nebi, nebo zahřejí vaše tělo v žáru milosrdného pekla.

Aretha Franklin.

Jméno, kterému lidé vždy vzdávali hold, protože ke královně je slušné se takto projevovat.

Aretha Franklin.

Jméno a duše velká a ochraňující jako babiččina peřina.

Aretha Franklin.

Jméno a život v něm i po úplném konci.

Aretha Franklin.

Dáma. Královna. Diva. Poklad. Ženská.

--- 

Je brzo ráno. Lidi kolem ještě spěj a z mého kuchyňského okna se do zahrady plné znovu rozkvetlých růží plíží potichu song, který se jako černá sametová stuha ovíjí kolem stonků nabitých pichlavými trny. Hlas v songu teče jako horký asfalt, který pomalu mícháte v kotli. Stojím u okna, koukám na novej den, poslouchám a brečím.

... and the rose is still and always will be a rose!

 

https://www.youtube.com/watch?v=gtMUQbnT_Lo

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Marek Valiček | pátek 17.8.2018 6:45 | karma článku: 22,84 | přečteno: 847x
  • Další články autora

Marek Valiček

... kam se hrabe Nurájev

15.2.2024 v 12:07 | Karma: 28,86

Marek Valiček

Tragédija

29.1.2024 v 10:56 | Karma: 31,60