Zase otázka na tělo! Přímo na tělo ukřižovaný.Žádný s tim štráchy . Jak se jmenuje tim druhym ménem?
"Napsal jsi Ježíškovi?" nevěděla babička (zřejmě - dneska to už není k rozpoznání) jak naložit s neposednym klukem, kterej pořád něco mlel a v ruce držel Batmana.
"Ja sem mu to nakreslil.", opravil babičkou zatím analfabet.
"No dobře, tak nakreslil.", řekla babička smířlivě a upravila prckovi čepici na hlavě.
"Ale nevim, jestli ten dopis dostane, protože maminka na poštu namalovala jen jedno méno. A každej máme přece dvě ména.", říkal a rovnal přitom Batmanovi jeho pláštěnku.
"Nazaretský.", odpověděla babička. "Nebo taky Spasitel a Boží syn.", dodala.
"Tak jak?", chtěl vědět přesně ten malej.
"Každej mu říká jinak. Má několik dalších jmen."
Kluk mlčel. Poprvé za tu dobu, co jsem je pozoroval.
"Několik men? Já se Ríša Čech. Mám jen dvě.", podivil se klouček. "A jeho maminka?"
"Co jeho maminka?", zeptala se babička.
"No... jak ta se jmenuje?" tahal z babičky moudra vnuk.
"Marie.", odpověděla babička jednoslovně.
"A dál?", byl kluk neodbytný.
"Nemá další jméno.", poznamenala babička opět krátce.
"A tatínek?"
"Tatínek je Josef."
"Jako můj děda. Josef Čech.", bouchnul při tomto sdělení klouček obličejem Batmana o lavičku na stanici tramvaje, u které oba čekali.
"Ano, jako tvuj dědeček, jenže ne Čech. Jenom Josef. Batman taky nemá druhý jméno.", řekla babička a podívala se na hodinky.
"Ale Batman nenosí dárky.", zpozorněl chlapeček a podíval se na babičku.
"No, to nenosí." řekla zase krátce.
"On zachraňuje lidi!", zavískal kluk a Batman v jeho zdvižené ruce obkroužil chlapcovu hlavu.
"To Ježíš taky.", byla stále stručná jeho babička.
"Von je zachrání, že nosí dárky?", ptal se dál.
"Zachránil je tím, že umřel.", její stručnost mě překvapovala.
"A jak je zachraňuje, že je mrtvej? A jak nosí dárky, když je mrtvej? To přece už nemůže chodit.", cpaly se do klukovi hlavy další otázky.
"Může. Vstal z mrtvých."
Tramvaj přijížděla.
"Ale ty nevstaneš, že ne? Ty jenom umřeš. Ty si Čechová."
