Kacířské otázky současné ekologie: Je současná teplota optimální?

V téměř nekonečných diskuzích o možném budoucím vývoji klimatu a potřebných opatřeních postrádám odpovědi na některé základní otázky.

Žijeme v období probíhajícího globálního oteplování, na čemž se shoduje většina odborné veřejnosti¹⁾. Příliš mnoho nevíme o tom, jak moc k tomuto přispívá lidská činnost, zdali bude oteplení minimální a nebo naopak znatelné a jestli mají plánovaná protiopatření vůbec nějaký smysl. 

Velice zjednodušeně lze říci, že současné formy pozemského života potřebují teplotu někde mezi bodem mrazu a bodem varu. Přestože teplota na Zemi v čase kolísá, hodnoty potřebné pro zachování života dosahuje již po několik miliard let (průměrná teplota povrchu Venuše +464 °C, Marsu -56 °C). 

Opatření zabraňující změně klimatu jsou extrémně nákladná. Přitom zde chybí diskuze ohledně základní otázky, která zní: Jaká teplota je pro naši planetu optimální? 

Bude případné oteplení pro naši planetu katastrofou? Nebude naopak pro budoucí generace prospěšnější mít o nějaký ten stupínek více? Nebo jinak, neměla by opatření na ochranu klimatu naší Zemi oproti dnešnímu stavu ještě více ochladit? A o kolik?

¹⁾ Základní scénáře Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC) předpokládají nárůst teploty na konci století o 0,3÷4,8 °C (Dle zprávy IPCC AR5 WG1 (anglicky) - Tab. TS.1)