Tak jsme zavedli Euro

Tak jsme zavedli Euro, paní Müllerová, mohl by po intervenci ČNB říci český Švejk. Dopad intervence na blahobyt obyvatel České republiky bude podobný, jako zabití Františka Ferdinanda v parafrázovaném citátu.

Vlna kritiky útoku ČNB proti Koruně (jejíž má být ochráncem) se soustředí pouze na samotnou otázku inflace a přerozdělení bohatství od jedněch k druhým, od importérů k exportérům, od věřitelů k dlužníkům, od držitelů Koruny k držitelům Eura a podobně. Arbitrární zásahy umělého regulátora, kterým je ČNB, případně vláda, jsou v tomto vždy stejné. Hodnotu vytvořit neumí, umí ji pouze přesouvat ve prospěch jedné skupiny na úkor druhé. Případně, jako nyní, z jednoho bodu v čase do druhého.

Ano, je možné, že někteří spotřebitelé urychlí svá nákupní rozhodnutí, která dosud odkládali. Ale pak se neuskuteční ty nákupy, které by se uskutečnily v budoucnu. Nic pozitivního to přinést nemůže. Pokud by mohlo, pak vytiskněme desetkrát více Korun, najednou budou všichni nakupovat jako o život, firmy budou exportovat a všichni se budeme mít dobře. Obdobný argument používám u státních investic. Kdyby fungovaly, proč nepostavit deset tisíc kilometrů nových dálnic?

Protože tyto zásahy nefungují. Pouze přesouvají vytvořenou hodnotu. Od zodpovědných (podnikatelů, zaměstnanců) ve prospěch nezodpovědných (nečinných, dlužníků, úředníků). S tím, že ti zodpovědní přece tu sebranou hodnotu vytvoří zase, holt už je to v nich. No nevím, aby taky zůstali v této zemi...

Nicméně nejhorším problémem, zmíněným v úvodu, není jen samotná inflace, ale pevné navázání kurzu koruny na Euro a tím de facto zavedení Eura v České republice. Jen mu zatím říkáme koruna a používáme jej v sadách po sedmadvaceti. Zavedení Eura přitom mělo být předmětem politické diskuze, nikoliv pokoutního rozhodnutí nevolené skupiny lidí.

Tím, že nyní máme de facto Euro, budeme nuceni v daleko větší míře nést náklady nezodpovědnosti, rozmařilosti a lenosti jižních států. Jejích tlak na Inflaci Eura jim pomáhá snižovat své dluhy na úkor ostatních, a vyrovnávat nízkou produktivitu práce. Nejsou totiž schopni nic nabídnout, ale chtějí se mít dobře. A chtějí to od nás. Takže my můžeme pracovat stále lépe a usilovněji, aby se Řekové a Portugalci měli lépe. Pomocí slabé měny zaplatíme jejich dluhy, vykompenzujeme jejich nekonkurenceschopnost.

Mírné nadšení ekonomů nad tím, jak je dobré míti Korunu vzalo za své. Samotná vnitřní inflace je dost nepříjemná, ale její automatické přijímání od Eurozóny, vnucené tímto pokoutním způsobem, nás dovede ke kolapsu ještě mnohem rychleji...