Spojenci socialismus a islám

Stále více se setkáváme s tím, že ultralevicově smýšlející lidé, neomarxisté a různí "alternativci" se stávají apologety islámu. Přitom se na první pohled zdá, že takové spojení nedává smysl.

Neomarxisté většinou žijí dost chudým a alternativním životem. Teda pokud nejsou zrovna přisátí na výživný cecík státu. Tím nemyslím různé neziskovky, kde (pokud nejste šéfem) nemáte o moc víc, než vaši bývalí spolužáci za pultem ve fast foodu, ale takové těžké váhy, jako ministr pro musl... lidská práva a veřejná ochránkyně práv neobčanů. Kromě těchto pár vyvolených jsou to většinou lidé, kteří se shromažďují ve squatech a různých laciných alternativních zákoutích, kde řeší skládání drobných na náplň do vodní dýmky.

Aby bylo jasno, nijak tento způsob života nehaním, naopak je mi sympatický svou svobodymilovností. Právě proto je překvapivá jejich náklonnost k islámu. Tito lidé totiž mají rádi svět, kde se mísí různé kultury a víry, kde ženy mají stejná práva jako muži, kde je tolerována sexuální jinakost mezi dospělými jedinci s volným výběrem vlastního genderu a genderu (a počtu) partnera/partnerů, lehké drogy a sexuální otevřenost a promiskuita. Naproti tomu islám jinakost (tedy cokoliv, co není islám) nenávidí, ženy považuje za méně hodnotné bytosti, a sexuální jinakost a otevřenost v žádném případě netoleruje.

Důvodem je, podle mě, neúspěšná snaha levicových sociálních inženýrů stvořit „nového člověka“. Člověka, který hodně pracuje, ale moc se neptá. Člověka, který je poslušný až servilní vůči autoritám. Protože takové mase nesebevědomých lidí, kteří se na nic neptají, nic nezpochybňují a nejsou ochotni ani schopni za nic bojovat se dobře vládne. Dobře se pro ni dělá „dobro“. Dobře se jim nařizuje „žádoucí“ chování, což je odevzdávání většiny plodů své práce jim, tedy nečinné menšině, rozbití tradiční rodiny, kultury a etnika, umělé mísení, stupidní tolerance a další nápady. Některé ideály dokonce můžou být pěkné a sympatické. Jakmile ale jsou tlačeny silou, proti vůli „konzervativních zpátečníků“, stávají se zrůdnými.

Jenže s lidmi je potíž. Nechtějí si nechat vnutit sluníčkový svět. Nechtějí se nechat převychovat. A že pokusy byly. Začali nacisté se svoji eugenikou. Potom komunisté s ovládnutím médií a školství (což platí v podstatě dodnes). Ale přesto ani za dvě generace v lidech nevymizela přirozená touha po svobodě, zpochybňování autorit a po rebélii. Naopak, čím větší tlak je vyvíjen ze strany „osvícených vládců“, tím více se zvedá „lidový“ odpor a tím je víc „sexy“ být rebelem a předhánět se s ostatními rebely, kdo víc dráždí systém. Znáte to ze školy. Pokud byla učitelka férová a oblíbená, žáci pacifikovali „zlobivce“ sami. Pokud však byla zlá, nespravedlivá a zapšklá, patřilo k dobrému bontonu proti ní rebelovat, a největší frajer byl ten, kdo udělal největší průšvih. Nepřipomíná vám to dnešní svět?

Prostě socialistům se nedaří. Ale tam, kde oni selhávají, islám vítězí. Islámu se podařilo téměř z počátku vytvořit poslušné, neodporující a nepřemýšlející tvory, ochotné za „svou věc“ jak zabíjet, tak zemřít. Nejhlubší podstatou islámu není jen zákaz zobrazovat boha a proroka, ale i o nich vůbec přemýšlet. Pokud odstraníme možnost zkoumat nějaké dogma rozumem, zůstane jen slepá poslušnost, ale také stagnace, konec civilizace a úpadek. Proto také muslimský svět téměř nic nevytvořil a nepřispěl k pokroku žádnými relevantními poznatky a vynálezy.

Nicméně pro socialisty je takový vývoj přímo ideálem. Oni také chtějí člověka zglajchšaltovat, zprůměrovat a učinit naprosto poslušným. A protože s námi bílými evropany to moc dobře nejde, rozhodli se nás nahradit…