Někde ve vesnici mě porodí žena a já pak objevuji svět v rámci možností. Bez internetu, bez knih a i bez vzdělání. Jenom z toho co vidím a z vesnických báchorek.
To co přirozeně objevím, je víceméně placatá Země s velkým prostorem nahoře. To co je směrem dolů je sice teoreticky taky zajímavá otázka, ale ten otevřený prostor nahoře vyvolává mnohem bujnější fantazie. Jak se tam mění ty obrazy a jak z tama občas začne kapat dolů voda - asi se tam někdo rozhodnul tam tu vodu pustit. Že by nějaké molekuly vody měnily skupenství, to mi teda nikdo neřek a ani to okem nevidím, dokonce ani když oči přimhouřím a podívám se pořádně. Opravdové pochopení přírody je prostě mimo dosah. To, co přesahuje známé zákony přírody se jeví jako kouzlo či zázrak, takže když neznáš skoro žádné přírodní zákony tak skoro všechno se jeví jako zázrak. Ten svět je nepochopitelný a když realitu nechápeš, tak ji nemůžeš ovládnout. Kdybych chápal přírodu, tak bych věděl co je potřeba dělat abych ji upravil pro svůj prospěch, ale když ji nechápu, tak můžu jen bezmocně sledovat jak si ten nepochopitelný svět dělá co chce a i se mnou si dělá co chce a já nad tím nemám kontrolu. Ten složitý svět mě může ublížit jak bude chtít. Kéž by byl způsob jak jej ovládnout. Nebo alespoň trochu víc naklonit v můj prospěch.
Ale inspiroval mě můj táta. Od mala mě mlátí když ho neposlouchám, ale přestane mě mlátit když ho poslouchám. Náš vůdce taky jedná podobně. Když ho posloucháš, vyhneš se násilí. Škodě se vyhneš tak, že děláš to, co on chce. Možná se stejným způsobem můžu vyhnout tomu aby mi ubližoval svět. Těm nadpřirozeným silám dám to co chtějí a ony mě nechají být. Když jim budu podlézat, nepošlou na mě blesk nebo nemoc nebo jiné nepříjemnosti. Ale co po mě chcou? Nic neříkají. Asi nebudou chtít něco bez hodnoty, třeba že si uprdnu a ony budou spokojené. Určitě chtějí abych jim přinášel oběti. A čím větší oběť, tím víc se zavděčím. Nejvíc ze všeho miluju svoje děti - ok adepti číslo 1.
Ale no ták, já je FAKT nechci zabíjet, snad bude stačit obětovat zvířata. No jó! Zabíjet zvířata mě až tak moc nebolí a dává mi to pocit, že tím měním svět ve svůj prospěch. To se vyplatí! Musím své děti taky naučit rituální zabíjení zvířat, aby se měly v životě dobře.
Ale kultury, které dávaly lidské oběti byly nadřazené těm, které obětovaly jen zvířata. Protože tím, že pro progres dávaly větší oběti ukázaly, že mají pevnou vůli a jsou připraveny se se světem porvat maximální silou. Obětování zvířat bylo pro pohodlné lenochy, kteří nechtěli vystoupit z komfortní zóny aby dosáhli úspěchu. Jak vůbec mohli vyhrát nějakou válku, když nebyli připraveni obětovat své životy? Nejspíš na bitevní pole poslali ovce a kozy a šli se schovat.
