Trest smrti - ano či ne?

Toto téma vyvolává vášně a i já sám jsem se k němu mnohokrát vyjádřil. Není tajemstvím, že jsem odpůrcem poprav, protože je nepovažuju za trest ale za akt pomsty.

Příznivci trestu smrti argumentují domněnkou, že jeho hrozba, podstatně snižuje kriminalitu. Není to tak docela pravda. Drtivá většina vražd, prosím nezaměňovat za zabití, tedy drtiva většina vrahů žije v přesvědčení, že je nikdo nechytí a že všechny stopy dokonale smazali. Další část zločinců vraždí v afektu a afekt je záležitost, kdy zdravý rozum vynechává a tudíž vrah není schopen vnímat hrozbu.

Samostatnou skupinu tvoři teroristé. To je skupina "lidí", kteří mají tak nízkou úctu k životu, že si neváží ani žívota svého. A teroristé islámští, to je naprosto mimo civilizované vnímání.

Islámský extrémista je vychováván ve víře, že pozemský život je bezcenný a tedy nemá strach ze smrti. Právě naopak, on jí jde hrdě vstříc. Věří, že po smrti mu Allah přinese nekonečné rozkoše. Panny k dennímu i nočnímu užití, jídla a pití a život v rajských zahradách. Pro islámského extrémistu je naopak poprava vítanou pomocí, neboť Islám, stejně jako ostatní náboženství zakazuje sebevraždu. On sice věří, že zabitím nevěřících se dostane do ráje, nicméně skutečnost, že přitom vlastní zásluhou sám zemře, mu odměnu hodně snižuje. Takže co já vím, nikoliv 72 panen ale možná polovina, nebo nebudou panny anebo na něj bude čekat mix. Panny a panici. Proto je pro takového prevíta poprava vlastně pomocnou rukou.

Já samozřejmě chápu, že je li zavražděno dítě, těhotná žena nebo žena obecně, či bezmocný člověk, není snadné smířit se s myšlenkou, že vrah vyvázne pouze s několika lety nebo doživotím. Proto docela vážněa bez jakékoliv ironie zastávám možnost pomalé fyzické likvidace. Tak aby dotyčný měl možnost dosyta vychutnat bolest kterou způsobil oběti i jejím blízkým.

To se samozřejmě týká pouze naprosto jasně prokázaných případů, kde není nejmenší pochybnosti o vině a kde jsou nezvratitelné důkazy.