Ticho jménem Dalík. Slyšíte ho?

Je to jako půlnoční procházka lesem. Naprosté ticho. Slyšíte pouze své vlastní kroky a jen chvílemi, ze spánku, pípne nějaký drobný pták ve větvích stromů. Taková je momentální situace kolem kauzy pana Dalíka.

To co se zdálo jako naprostá bomba a pro někoho pokračování tažení státní zástupkyně Bradáčové proti korupci, najednou vyšumělo jako ono slavné Igristoje, nebo alespoň Bohemia sekt. Jako by mocný čaroděj Gandalf fouknul, zavládlo ticho, které ruší pouze bulvární klípky typu " kuk ja tu nejsem ", či eventuálně seznámení čtenářů s nezbytně nutnými fotografiemi Dalíkových milenek.

Už je to klišé, vím, ale je takové říkání..." Všichni jsme si rovní ale někteří jsme si prostě rovnější"    a to se právě asi stalo a lidem je tento fakt předkládán v plné nahotě, bez nejměnší snahy o zakrytí, alespoň těch nejintimnějších míst. Veřejnost dostala přesnou ukázku a vlastně i předvolební radu ve smyslu, kdo je tady pánem.

Zamítnutí uvalení vazby na Marka Dalíka je jasnou ukázkou zpupnosti moci a skutečnost, že jej hájil jeden z nejlepších advokátů na tom nehraje žádnou roli. Pan Sokol dostal, jak se říká, easy money. Argumenty soudu jsou zajímavé, Pan Dalík údajně seznámil soudce se svými majetkovými poměry a s  tím jak má finance a majetek rozložen. Toto seznámení stačilo k tomu, aby soud nabyl přesvědčení, že pan Dalík je slušnost sama a že zůstane i nadále připoután k rodné hrudce, zpátky ni krok.

Také prý není možno ovlivňovat svědky, neboť tito jsou v USA a Israeli, což je pro pana Dalíka jistě nepřekonatelná vzdálenost. Takže suma sumárum...

Pan Dalík teď ku své spokojenosti a dozajista i ku spokojenosti Mirka Topolánka, sedi, ovšem ve svém bytečku na Hradčanech. Vyšetřování se bude ubírat kdoví kam a co je na tom všem nejpodivnější?

Kdykoliv v minulosti, kdejaký opilec ztropil výtržnost, nebo boural a soudce na něj neuvalil vazbu, věnovaly tomu sdělovací prostředky několik dní rozhořčených kometářů, že jako jak je to možné. V případě pana Dalíka je naprosté ticho. Jen občasné bulvární pípnutí toto ticho narušuje. Nikdo se neptá, nikdo není rozhočen a dokonce i následné výroky politiků, všech směrů i protisměrů byly takové...no jako nesolené vepřové. Prostě bez chuti.

Tentokráte hniloba neprostupuje království Dánské ale cosi pořádné zahnívá v srdci Evropy.