Svět se opět přiblížil ke své záhubě. Tentokrát už ovšem lze hovořit o tom, že k ní směřuje přískokem vpřed, protože jinak nelze komentovat chování mezinárodní politické "elity", během jednání o otázce iránského jaderného programu.
Zatimco ti rozumnější z nás očekávali, že na stole přistane jasný argument, že o omezení sankcí není možné uvažovat, dokud vláda Iránu neuděla náležité kroky, politici rozhodli jinak. Vlastně bych měl upřesnit, že se nejednalo ani tak o rozumnější z nás, kdo tomu věřili ale spíše o naivnější, protože složení delegace pro tato jednání dávalo jasně tušit, jak vše dopadne. Už jen samozná přítomnost Catherine Ashton dávala jasný signál, kterým směrem se jednání budou ubírat a jaký bude výsledek.
Politici rozehráli velice nebezpečnou hru. Za Kerryho dozoru poklekli v úctě před Iránem a umožnili mu pokračovat v jeho vyděračské akci, výměnou za nic neříkající a ve své podstatě k ničemu nezavazující sliby. Plánují omezení sankcí, né li přímo zrušení některých z nich. Už tak velice výbušný region vystavili další zkoušce, která ovšem není limitována žádnými regionálními hranicemi. Ba co více, vystavili přímému ohrožení svého spojence Israel, který se dostal do pozice, né tak nepodobné Československu, po diktátu z Mnichova.
Každý kdo tamní situaci sleduje, ví jak křehká je a jak málo schází, aby došlo ke konfliktu s nedozírními následky, vpravdě biblickými. Jen pro informaci, před několika hodinama agentury přinesly zprávu, že Saudská Arabie zvažuje pořízení jaderných zbraní, jako reakci na výsledek jednání s Iránem. Snad nemusím podrobně vysvětlovat, co to znamená. Saudská Arábie je smtelným nepřítelem Iránu, přičemž režimy v obou zemích jsou si podobné a doslova se předhánějí v tom, který je zrůdnější a více nelidský. V obou zemích ve skutečnosti vládnou duchovní, kteři nemají lidské životy v úctě a smrt je pro ně bránou k nepoznaným rozkoším. Samozřejmě, je jím jedno kolik lidí kdy a kde zahyne. A tyto dvě země teď jsou jako ti kohouti na jednom smetišti, na smetišti hrozící jaderné katastrofy. A Israel?
Ten se ocitl v podivné situaci. Jeho údajní spojenci se otevřeně přidali na stranu nepřátel, o čemž svědší mimo jíné prohlášení, jakési drzé varování z Velké Británie, že se prý Israel nemá protivit výsledkům ze Ženevy. President USA Obama se nešikovně snaží situaci uklidňovat a v telefonickém rozhovoru s premiérem dává nereálné sliby. Ve skutečnosti je ale situace ještě horší. Spojenci Israele, nabyli dojmu, že Israel je potřebuje, že Israel je sám bezmocný a že sám ničeho nedosáhne a že se k ničemu neodhodlá. Celý svět žije v jakési bláhové domněnce, že Israel je odkázán na pomoc USA a dalších, rádoby přátel. Jenže skutečnost je jiná a přesně opačná. Né Israel, ale celý svět je tím, kdo potřebuje tuto malou zemi. Kdo potřebuje její bezpečí a mírový vývoj. Svět potřebuje demokratický a silný Israel. Proč? Stačí se podívat na mapu. Kdyby totiž Israel nebyl tím čím je, tento region by už dávno byl srovnán se zemí. Vzájemá nenávist mezi jednotlivými zeměmi by tyto státy postupně zlikvidovala, tak jak jsme tomu byli svědky v Libanonu, jak jsme tomu svědky v Syrii a jak tomu budeme nepochybně svědky kousek vedle, v Afghanistanu či Iraku. To že krvavé konflikty v těchto zemích se nepřesouvají k sousedům, že nespalují celý region a že stále zůstává naděje na mír, to je také zásluha Israele, jeho síly a toho, že ti, kdo na krveprolítí mají zájem vědí, že dokud Israel bude tak silný, nemají šanci. Proto sílí snaha o jeho eliminaci, o jeho odstavení a když už není naděje na přímou likvidaci, pak se snaží rozeštvat jeho spojenecké svazky.
Dohoda s Íránem ze Ženevy svědčí o tom ,že se jím to daří. To ale neznamená, že Israel tato situace nějak oslabuje. Staví jej do nepříjemné situace, to je pravda. Premiér a vláda musí přijmout kroky, které by nebyly nutné, kdyby spojenci dodrželi své závazky. Bude to stát hodně úsilí a hodně peněz. Bude to stát hodně nepohodlí pro obyvatele země. Jenže Israel svým závazkům dostojí. Je a zůstane silou a mocností, možna poslední hrází civilizace. Premiér Netanyahu deklaroval jasně a zřetelně, že se Israel necítí dohodou z Ženevy vázán a to je správný postoj. Bude li to nutné, udělá Israel všechny potřebné kroky, aby zabránil v získání jaderné zbraně těm, kteří jí mohou obrátit proti celému lidstvu. A tím že to udělá, si mohou být jistí naprosto všichni.
Politici rozehráli hru se životy lidstva. Opouštějí to, čeho západní civilizace za staletí dosáhla. Evropa se mění k horšímu. Není zde bezpečno a bude ještě méně. A pokud obě země, Irán a Saudská Arábie dosáhnou na jadernou zbraň, pak se staneme všíchni otroky šílenců.
