Od roku 1985 jsem pracoval jako ošetřovatel dojnic v reprezentativním Školním statku Hluboká nad Vltavou, kde se "zacvičovali" budoucí zemědělští inženýři. V tehdejší době takto zřejmě vypadaly všechny statky a JZD, snad kromě Slušovic. A tak jsem se se svým kolegou vydal fotografovat tento statek po letech. Byli jsme velice překvapení.
Kolik se dozije toto tele?Vaclav Hejna Je to už 24 let, kdy jsem poprvé podojil krávu. Asi pět let jsem se touto prací živil. Nakonec jsem se rozhodl, že půjdu studovat. Dálkově, Technickou
zemědělskou školu. Bohužel jsem u "zootechničiny" nezůstal, nemám takový vztah ke zvířatům. Možná je to odrazem tohoto intenzivního zemědělství, kde dojnice pokud možno denně vyprodukuje alespoň 15 litrů mléka. Navíc dojení probíhalo tak, že se dojnici utřelo hadrem vemeno a nasadila strojní dojička. V tzv. mléčnici se mléko čerpalo do tanků skrze jakési síto a plenu. Ta se ovšem vyměňovala a kontrolovala pouze jednou za měsíc při tzv. kontrole čistoty. Bylo to důležité pro pracovníky, byly za to prémie.
Nevím a neznám postupy, jak je tomu dnes, ale mám pocit, že zde pracují jsou naprosto stejní lidé. Při jedné návštěvě středočeského zemědělského družstva jsem zaslechl podobné výkřiky jako, "uhni ty svině, jdi do hajzlu, ...." myslím, že úroveň zaměstnanců, rozbahněné cesty, nepořádek apod. nasvědčuje tomu, že se vůbec nic nezměnilo.
Zatelefonoval jsem tedy do blízkého statku, asi dva kilometry vzdáleného, kam jsem se bohužel nedostal. Zeptal jsem se jednatele, jak je možné, že u nich je takový pořádek. Upravené cesty, záhony, objekty, které chátraly.
"No, majitel si to tak přeje, on je to Němec. On sem jezdí na rekreaci, a nechce se tu brodit bahnem," odpověděl mi jednatel upraveného statku.
Tak mě napadlo, co chce šéf toho socialistického skanzenu? Asi je rád, že je rád. Zaměstnanci, kteří místo zvířat vidí pouze dostatečně nedostatečný příjem. Stížnosti, že je málo peněz a vylévání mléka do polí. Kdo by mu uklidil ten nepořádek, srovnal ty kopce odpadků. Kdo by mu to za ty peníze dělal? Ale myslím si, že v penězích to nebude. Možná by stačil optimismus, lepší jednání s lidmi a trochu více odvahy a sebevědomí. Musel bych se stydět jako majitel podobného zemědělského družstva.
Je jen škoda, že kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu nemůžu jako zootechnik přispět k lepšímu vzhledu a okolí této firmy. Ale bohužel není jediná, takových podobných je spousta.
A slovy statkáře z filmu VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI se rozloučím větou: "No, vy jste to tady zřídili."
