Asi mě nyní po uvedení tohoto článku začne velká většina národa nenávidět, kvůli pejskům, ale chci zde psát nejen o těchto zvířátkách, kteří v podstatě za nic nemohou.
Psi nemohou za naše chování.Rajee
Štěkající psi, psi bez náhubku volně běhající po ulicích, lesích a parcích. Exkrementy na chodnících. Práva zvířat už se přehánějí. Plné psí útulky, protože prostě nemáme na jejich další krmení, napájení a ošetřování.
Kdo nemá rád pejsky, nemá rád lidi. Kdo ubližuje pejskům, ubližuje i lidem. Mnohdy mám pocit, že milujeme zvířátka a lidem ubližujeme.
"Hmm, divná doba," říkám si.
Jako malý kluk jsem měl psa a kočku. Někdo mi je zabil. Psa otrávili a kočku ubili kamením. Moc dlouho jsem brečel, mnoho dní. Ale postupem času láska ke zvířatům opadla. To v době, kdy se začali "množit" tzv. pejskaři, ochránci zvířat a pod. Jako zootechnik, který svou práci nevykonává i to, že se někdy se zvířaty nezachází zrovna dobře. Nevím jak dnes, ale v osmdesátých letech, kdy jsem v jednom státním statku pracoval, to mohu potvrdit.
Také se mi vybavil děj povídky v Zámku a podzámčí od Boženy Němcové. Kněžna dává svému pejskovi Žolymu to nejlepší a život chudého lidu v podzámčí je jí lhostejný. Neříkám, že všichni pejskaři jsou tak "šílení," aby přehlíželi život lidí. Byť jsem kdysi zahlédl ženu se dvěma psy a dítětem v kočárku. Chudák dítě.
Nedávno jsem si jako osamělý skoro padesátník podal na internetu inzerát, že hledám ženu. Jenže, bez pejska a automobilu jsem se prostě nechytal. Ale abych si pořizoval nějakého toho dalmatína, jak ve filmech o Dalmatínech, kde bylo více než sto štěňat? To určitě ne.
Ve filmu Dobytí planety opic se hovoří o vyhynutí koček a psů. A protože lidé o své miláčky přišli kvůli epidemii, nastoupily opice, které se nakonec přemnožily. Tak si z nich lidé udělali otroky. Nakonec přišel mezi ně mluvící opičák Caesar a vládu nakonec opice nad lidmi převzaly.
Chtěl bych říci, že se snažím být tolerantní vůči této "módě." Já osobně nerozeznám žádnou psí rasu. Takže mi dělá problém poznat rozdíl mezi helvétským schoosporherwerdenem a německým vlčákem, byť jsou si k nerozeznání podobní. Při cestě do zaměstnání se o mě otřel jakýsi bulgaromafiozoterier bez náhubku. Takový bojový pes podobný vlku z Aljašských lesů. Pamatuji si, že majitel na něj volal jménem Karl von Bahnhof. Jenže pejska pohladil a mě vynadal, že si mám dávat pozor, protože ho ten pes stál celých 85 000,- Kč a to bez papírů. Možná snad abych tomu pejskovi s podobou nebezpečného vlka neublížil.
V nočních hodinách jakési perpetuum mobile bez přestání štěkalo. Vlastně nejen v noci, ale i celý den před tím. Když jsem si ale stěžoval, byl jsem nakonec uznán jako protivný důchodce (byť prozatím invalidní), který nemá nic jiného na práci, než si stěžovat.
Tak operace fenky Ajko stála 25 000,- Kč. Já osobně bych jí nechal utratit. Ale to je názor protivného dědka, kterému vadí pejskaři a jejich uštěkaná perpeetum mobile otírající se bez náhubku se zuby žraloka z filmu Čelisti o kolemjdoucí.
