Přípitek na nezávislý tisk

Před 140 lety byl v novinářských kruzích v Londýně údajně pronesen zajímavý přípitek na téma nezávislost tisku. 

V našich současných mediích se mnohokrát setkáváme s diskuzemi na téma nezávislosti tisku. Velmi vhodným způsobem na toto téma před nedávnem zareagoval naučný pořad jedné nejmenované rozhlasové stanice. Jeden známý nejmenovaný popularizátor vědy zde přečetl text přípitku na nezávislost tisku, který pronesl, kolem roku 1880 v Londýně na slavnostním banketu novinářů, jeden známý nejmenovaný redaktor neméně známého amerického novinového plátku.  Přípitek zněl, bez nároku na přesné znění, zhruba následovně. 

Něco jako nezávislý tisk v tomto okamžiku světových ději v Americe neexistuje. Vy to víte, já to vím. Ani jeden z vás se neodváží napsat, co si opravdu myslí. Pokud byste to udělali, předem víte, že se to v tisku neobjeví. Svou týdenní mzdu dostávám za to, abych to, co si opravdu myslím udržel mimo list s nímž jsem ve spojení.  A vy dostáváte podobnou mzdu za podobné věci. Kdyby kdokoliv z vás byl takový blázen, že by poctivě psal co si myslí, ocitl by se na ulici a hledal si jinou práci. Kdybych dovolil, aby se mé opravdové mínění objevilo v jediném výtisku mého listu, práce by tam pro mne skončila dřív, než by uteklo čtyřiadvacet hodin.  Zaměstnáním žurnalisty je ničení pravdy, otevřená lež, překrucování, ostouzení, lísání k nohám mamonu a prodávání vlastní země a potomstva za denní chleba.  Vy to víte, vím to já, jaká bláhovost je tento přípitek na nezávislý tisk. Jsme nástroje a nevolníci bohatých lidí za scénou.  Jsme loutky, oni tahají za nitě a my poskakujeme. Naše talenty a možnosti našich životů jsou vlastnictvím druhých lidí. Jsme intelektuální prostitutky.

To se ale stalo již dávno, někdy před stočtyřiceti lety. Od té doby se věrohodnost nezávislosti tisku i ostatních medií zcela jistě změnila ku prospěchu všech čtenářů, posluchačů a diváků.