Dvě města

Nedaleko naší vesnice leží dvě města resp. městečka. Jedno se nachází asi 12 km směrem severním a to druhé asi 14 km směrem jižním.

Vzdálenost mezi oběma městy je tak asi 26  km.  Obě města jsou zhruba srovnatelná  a mají asi kolem 2000 obyvatel. V minulosti od konce 2. světové války obě města, obrazně řečeno, soupeřila o dominanci v  oblasti.  Několikrát se oběma směry přelily administrativní kompetence a změnilo ohraničení územních správních celků.  Obyvatelé naší vsi jezdili pro potřebná razítka na úřad jednou tam a pak zase tam. V období před rokem 89 se oběma městům podařilo náležitě okorat zanedbanou péčí o veřejné prostory, rozpadlými dlažbami na náměstí, opadanou omítkou kostelů a vymletými průchozími komunikacemi.  Dlužno dodat, že při cestách z naší vsi do ještě větších měst v okolí, jsou obě města nepominutelnou křižovatkou na trasách. 

Během následujících let od roku 89 však došlo k pozoruhodnému, značně odlišnému vývoji obou měst, kterého si musí na první pohled všimnout i náhodný pozorovatel projíždějící zdejším krajem. My, vesničané, kteří musíme na svých cestách za různými cíly projíždět oběma městy, tu severně, tu jižně, jsme mohli vše pozorovat na vlastní oči.  Ono „severní“ město začalo rozsáhle budovat a vzkvétat. Začalo to  velkorysou přestavbou centrálního náměstí, vybudováním kanalizace, osazením stromů a vylepšením veškerého městského mobiliáře včetně nové kašny.  Město v jižním směru zústává už léta ošuntělé. Jakoby válka skončila předloni, místní komunikace připomíná tankodrom, plná výmolů a kočičích hlav.  Z kostela na náměstí padá omítka a střešní krytina, otřískaný městský mobiliář připomíná léta padesátá a dřevěná autobusová zastávka se kymácí ve větru.

Kdybyste někdy navštívili ten zapadlý kout s krásnou krajinou, nedotčenou průmyslem, vzdálenou od dálnic  i vlakových kolejí, můžete navštívit zdejší hospody, spolehlivé tlampače nedávné i vzdálenější historie. V našem regionu, jako nakonec všude jinde, se v okruhu třiceti kilometrů téměř každý s každým přes někoho zná a lidé si vidí do talíře víc, než je zdrávo. A tak by vám různí štamgasti vyprávěli povídačky, kterým nemusíte věřit a které třeba nejsou ani tak úplně pravdivé, ale vykreslují celkem výmluvně, co se jak v obou městech stalo a děje. 

V rané době nekontrolovatelných čachrů stálo město na severu před rozhodnutím zbourat některé polorozbořené domy v centru města.  Tou dobou v soutěži zavedených stran a skupiny nezávislých kandidátů dostala nejvíce hlasů právě skupina „nezávislých“ a tak měla právo delegovat starostu.  Starosta se ujmul funkce a první co udělal zastavil prodej starých baráků v centru. Spaktoval se se svým kamarádem, bývalým instalatérem, který již několik let na černo vozil ojetá auta z Německa, opravoval je ve své dílně a s úspěchem prodával po okolí, čímž zázračně zbohatnul natolik,  že  částečně za své a částečně na dluh skoupil předmětné baráky. Starosta se ukázal jako schopný lídr, najmul urbanisty a nechal obratem vypracovat a schválit územní plán města. Dokázal šmejdit a jednat se všemi  nadřízenými úřady a pohlaváry tak, že opakovaně vydyndal dotace na  zvelebení města, opravy historických baráků, výstavbu zasíťovaných pozemků pro rodinné domy i umožnit výstavbu nákupního centra známého obchodního řetězce.  

Svoji vládu vydržel starosta pět volebních období. Lidé si šuškají jak si za celou tu dobu pomohl  a co všechno se dělo kolem výběrových řízení a kolem dotačních procesů.  Leč není žalobce, není soudce, protože všichni vidí, co se za poslední období s městem stalo. V letošních volbách starosta odstoupil, ale jen prý proto, že si už vychoval kvalifikované nástupce.  Město vzkvétá, místní komunikace jsou čisté a upravené. V centru města lze  bezpečně a pohodlně zaparkovat, stromy vzrostly a tvoří krásnou zelenou dekoraci. Za nákupy sem jezdí lidé z širokého okolí.

Ve městě na jihu se ve volebním souboji utkaly a dodnes utkávají čtyři zavedené strany.  Většinou až po dlouhém dohadování splácají radniční koalici a vedení města se během volebního období vyčerpává v  nekonečných hádkách a tahanicích o to, kdo je větší zloděj, kdo co víc pohnojil a kdo za co může.  Průjezd městem do dnešních dnů připomíná měsíční krajinu. Okolní vesničané se na svých trasách městu vyhýbají i za cenu  několikakilometrové objížďky.

Brzy to bude třicet let, o kterých říkáme že přinesly podnikatelskou svobodu, rozvoj občanské společnosti a všechny klady svobodného  kapitalismu. Jak však vidíme na uvedeném příkladu, jak kde a jak komu.  Bývalý starosta města na severu může být pomlouván a očerňován, že se spojil s pochybnými podnikateli a plul v šedé ekonomice.  Byl ale ve své funkci silnou osobností, kterou většina lidí oceňuje a vidí výsledky rozvoje svého města. Lidé z okolních vesnic to také vidí a mohou srovnávat. Mohou se na vlastní oči přesvědčovat, jaké výsledky má v dnešní době ta či ona strategie. A pak se také mohou rozhodovat nejen ve volbách komunálních.