Vítězem komunálních voleb je pan prezident Václav Havel

Je pár dnů po komunálních volbách a v Čechách na Moravě i ve Slezsku vládne podivný klid. Jen nad krajinou zahalenou do hávu babího léta a zářícího listí stoupá prach z toho, jak volič vyprášil kabát komunistům a okamurovcům 

a Andrej Babiš je zachmuřen ještě více než jesenické hory, pod nimiž autor článku žije a připomínaje bílou paní bloudí veřejným prostorem ČR jako tělo bez duše.

Tento klid vládne i na Pražském hradě, kde sídlí pan prezident Zeman, který jindy dává průchod svým celoživotním animozitám tak, že jsou vlastně veřejně nepublikovatelné a tváří v tvář tomu, že pan profesor Drahoš byl zvolen na první šup senátorem pouze zlostně zasyčel jako mamba, které šlápnete na ocas a opět zmizel ve své noře prskaje jako křeček.

Co se to vlastně stalo?

Inu, milý čtenáři, stalo se to, že volič všech našich tří zemí spojených do svazku České Republiky vzal rozum do hrsti a to doslova a tento rozum zároveň i vložil do volební obálky a následně vhodil do volební urny.

Protože téměř všude, kromě velkých měst, nevolil dle stranického, ale dle regionálního a místně příslušného klíče a billboardy s kandidáty parlamentních stran stylizovanými do rolí andělů nebeských s digitálně rozzářenými úsměvy ztratily svou účinnost.

Snad jen kromě stran, které trpělivě a s mravenčí pílí celé roky vykonávají práci na poli těch nejmenších lidských potíží a problémů a úspěšně je řeší, jako KDU-ČSL a STAN, tyto zaznamenaly úspěch dle stranictví, jinak je to bída a drtivé vítězství nepolitiky.

Tedy nepolitické politiky, jak ji nadefinoval pan prezident Václav Havel jakožto obranu jedince před mocí, která si osobuje kontrolu společnosti a jejího chování i myšlení čímž potlačuje lidskou identitu a z unikátní bytosti činí unifikovaný spotřební objekt daňového subjektu, voliče a zákazníka, chovajícího se tak, jak pan majitel právě potřebuje. A který se po upotřebení a vysátí obsahu zahodí.

Pohled na volební mapu naší země, kterou zcela pokryla vítězství místních a regionálních stran a uskupení znamená také i to, že její obyvatelé spatřují svou přítomnost i budoucnost v decentralizaci výkonné a správní moci.

Dosavadní systém, který byl soustavou převodníkových pák odevzdávajících místní pravomoci a přijímající rozhodnutí z centra stranických aparátů až do poslední vísky skrze výkonný aparát tam vítězné strany, byl pro rozvoj naší země smrtelný a spoutal její rozvoj mnoha vlákny klientelistických a korupčních pavučin, kterými kmotři politicky organizovaného zločinu opletli celou naši zemi.

Městská zastupitelstva se také přestala řídit zákony omerty takzvané vysoké politiky a nepsaná mafiánská pravidla o rozdělení vlivu, moci a peněz mezi nejsilnější vzala zasvé a z takzvaných vítězů, především těch ze soukromé firmy Ano, činí směšné figurky hloupě stojící na okrajích šachovnic, cosi blekotající k situaci s níž se evidentně nedokážou nijak vyrovnat.

Tento pohled je pro Bohy a je dokonalou satisfakcí za všechnu tu nabubřelost, pohrdání, pýchu a demonstraci sil, kterých jsme doposud byli svědky.  A to téměř ze všech stran, co jich u nás máme.

Přičemž v trendu mocenské decentralizace doufám budeme pokračovat i nadále a jakožto velké téma, například i pro Piráty a jiné nové politické subjekty, které vzniknou a nepochybně se prosadí i na velké politické scéně navozuji například návrh na to, aby jednotlivá ministerstva byla rovnoměrně rozmístěna po celé ČR.

Nikoliv, aby veškerá moc byla soustředěna do jednoho bodu, ale aby do ní byly promítnuty i názory a pohledy zvenčí a odjinud, což je úplně nejlepší profylaxí jak před korupcí, tak i před zhloupnutím a oslepnutím moci samé.  

Jakožto i to, aby došlo ke spolkovému uspořádání naší země a zrušení takzvaných krajů a jejich nahrazení zemskými vládami, což je mnohem efektivnější, levnější a kopíruje to výsledky voleb komunálních a ve všech zemích, kde je akcentována historie a její přirozené kořeny je respekt k historickému vývoji spojen pouze s pozitivními výsledky ve všech oblastech života.

Tedy výkonnou moc regionům, tvorbu zákonů centru, státní správu zemským vládám a prezidentovi kladení věnců a dávání dobrého příkladu. A ministerský předseda? Ten nechť se věnuje tomu, aby celý tento systém dobře fungoval tak, aby on sám měl hodně volného času a málo práce i s celou vládou. Což bude pouze znamením dobře fungující a zdravé společnosti, která začíná u obcí, nikoliv u partajních bossů a majitelů politických stran.

Miroslav Václavek

Šumperk