Sudetsko

„Na prvním místě není autor a stav jeho duše, pro který hledá vyjádření, ale jazyk, kterým jej chce vyjádřit. Jazyk, ta vlast a pokladnice krásy a smyslu, začíná sám myslet a mluvit za člověka a celý se proměňuje v hudbu, 

nikoliv vnějším, slyšitelným zvukem, ale dravostí a majestátností svého vnitřního pohybu.“ Boris Leonidovič Pasternak, kniha Doktor Živago
Ano, přesně tak, když chci vyjádřit krásu mé sudetské vlasti dlouho ten jazyk, kterým vám její nádheru chci zprostředkovat a do kterého ji chci přeložit pečlivě hledám.

Někdy zůstane u slov, ale ta jsou příliš malá a nedokonalá na to, aby jimi šlo vyjádřit to všechno, co Sudety tvoří. Protože nelze jednou větou říci to, jak vše voní, září, svítí, je temné, tiché i to, či jak zurčí voda a zpívají ptáci a vítr ševelí v listoví.

A tak je autor, stojí-li tomu tváří v tvář v hluboké pokoře, úžasu a věčném údivu někde na náhorní planině daleko od lidí, odkázán na fotografii nebo film. Protože oněmí a splývá s krajinou v jedno. S krajinou dlouho mrzačenou a ničenou, do které se ale opět navrací život, jako se navrací řeky do svých původních břehů, namísto násilně jim vnucených koryt. 

Tedy vám Mirek přináší něco fotek a něco filmu z jeho posledního toulání se Sudetami, krajem bez lidí, plného přírody, divočiny a svobody. Tož se posaďte, jdeme na to. Protože Mirek vyrazil na svém horském kole na Velké Losiny, Přemyslovské sedlo, Brannou a Vikantice a protože by té krásy bylo na něj příliš, rozdělí se o ni s vámi. 

A protože Mirek cestou nejen fotil a radoval se z té krásy, ale měl s sebou i kameru, zde je film, kterým se vám doufá trefí do noty. Tak si udělejte pohodlí, uvařte si kávu nebo čaj, otevřete pivo či víno, Mirek vás povozí Sudetami.

Tož sportu zdar a umění zvlášť a zase někdy na viděnou, slyšenou a počtenou :-) 

Miroslav Václavek

Šumperk