Lenin akbar - mučedníci všech zemí spojte se

„Vycházeli jsme z předpokladu, že vědecký socialismus je univerzální teorií, a chtěli jsme dokázat, že malá, rozvojová arabská země, bývalá britská kolonie, je-li vybavena hesly vědeckého socialismu, může sedmimílovými kroky kráčet ke světlé budoucnosti." O.G.Peresypkin, velvyslanec Svazu sovětských socialistických republik v JLDR.

Kupredu leva, zpatky ni krok. Pro ty mladší, kteří měli to štěstí a nesetkali s tímto komunistickým newspeakem tváří v tvář, překládám onu zkratku. JLDR byla (Jiho) Jemenská lidová demokratická republika.

Vědecký komunismus se tedy vydal na námluvy s arabskou nevěstou. Věnem měl věčně vodkou čpícímu ženichovi Ivánkovi s holou zadnicí, ale s násilnickou povahou a s kvérem za pasem připadnout strategický přístav Aden (včetně ropných rafinérií tamtéž) a stejně důležitý přístav na ostrově Sokotra. To aby rudý námořník s puškou v ruce a s ohněm v srdci nechyběl ani v Indickém oceánu. Na to aby se mohli novomanželé zdárně spářit a přivést na svět plod Leninova učení-třídní teror, ale bylo třeba nejdříve vybudovat hnízdečko lásky.

Národní osvobozenecká fronta (NLF) se dostala v jižním Jemenu k moci (pochopitelně násilím) a po prohlášení se za marxisticko-leninské hnutí dle Kubánského příkladu, začalo její chození s Moskvou. Po nějakém tom pettingu a neckingu jak to u milenců chodí, se dostavila nefalšovaná internacionální láska. Erotická fascinace se vším všudy. V jižním Jemenu se začalo s klonováním rozvinutého socialismu. To znamená, že se začalo pracovat na tom jak přivést zemi ke krachu a společnost k největšímu úpadku v dějinách. Dá se říci, že experiment začal nést okamžité výsledky jako všude jinde, kde se tato sebranka dostala k neomezené moci udržované rudým terorem. V roce 1967 byla vyhlášena JLDR. U kolébky tohoto mentálně postiženého dítěte stál celý Ostblock včetně Kuby, Číny a Palestinských teroristických organizací.

Jedinou politickou stranou v zemi byla nastolena Jemenská socialistická strana, kterou ovládala Moskva. Stejně jako tomu bylo tou dobou i nás kdy se oni satrapové nazývali KSČ - dnes si k tomu přidali na konci M, jinak je vše při starém. Lidé z opozice, kterou představovala Demokratická fronta tam beze stopy mizeli stejně také jako u nás. Po tisících. Komunistický teror vyplývá z marxismu, který se domnívá, že lidský život je pouze spotřební materiál pro stavbu světlejší budoucnosti. Hospodářství založené na rybářství a zemědělství dopadlo tak, k čemu principy vědeckého komunismu zákonitě vedou. K bídě, hladu a rozvratu.

„Když jsem navštívil Aden před kolektivizací, bylo na adenském tržišti a na všech nábřežích plno ryb a rybích výrobků. Poté, co byli rybáři podrobeni kolektivizaci, ryby okamžitě zmizely." Vzpomíná soudruh velvyslanec O.G.Peresypkin.

Kde nic není tam smrt ani parazit komunista nemůže třídnímu nepříteli nic vzít. To co dočasně fungovalo tam kde bylo možno krást z bohatství nashromážděných předchozími generacemi, mělo v arabské zemi propadlé lenosti, fatalismu a Opiu šťastné arábie - kátu, jiný průběh. Bez pomoci SSSR a zemí socialistického koncentračního tábora by Jihojemenští továryšči pošli hlady jako kuřata i se svým lidem zapřaženým do družstevní káry. Ani Československá socialistická republika nestála stranou.

„Predkladaná Zmluva predstavuje základný nástroj vzájomnej dvojstrannej spolupráce, ktorá má v dnešnej medzinárodnej situácii hlbší význam, najmä ako vyjadrenie, našej neochvejnej podpory silám národnooslobodzovacieho hnutia. Hlavne tým, ktoré usilujú o úplné oslobodenie z nadvlády imperializmu a vybudovanie novej spoločnosti na zásadách sociálnej spravodlivosti. Práve Jemenská ľudová demokratická republika dôstojne reprezentuje - možno povedať doslova - dôležitú súčasť avantgardného predvoja týchto síl. Je vôbec prvou arabskou krajinou, ktorá si vytýčila cieľ vybudovať spoločnosť na zásadách vedeckého socializmu. Dosiahnutým stupňom politického vývoja patrí medzi popredné krajiny socialistickej orientácie.

Pokiaľ ide o samotný arabský svet, Jemenská ľudová demokratická republika tu zohráva zvlášť významnú a nezastupiteľnú revolučnú úlohu.

Základom vzájomných vzťahov je bratská spolupráca medzi Komunistickou stranou Československa a Jemenskou socialistickou stranou ako vedúcimi silami našej a juhojemenskej spoločnosti. Ako výstižne povedal 13. septembra 1981 v Adene najvyšší predstaviteľ tejto spriatelenej krajiny súdruh Ali Násir Muhammad - ja ho citujem ". . . vzťahy medzi spriateleným ľudom a stranami JĽDR a ČSSR sú prejavom našej spoločnej vernosti princípom vedeckého socializmu a proletárskeho internacionalizmu." Tak prehovoril Ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek před jednomyslným schválením smlouvy o přátelství a spolupráci mezi JLDR a ČSSR 16.prosince 1981.

V rámci diskuse, jediný diskutující, soudruh Švestka vyzbrojen plamenem Leninského učení mimo jiné konstatoval: „Hned na začátku vám, vážené soudružky a soudruzi, říkám, že tuto smlouvu plně podporuji a jsem přesvědčen, že i vy budete zastávat stejné stanovisko. Jemenská socialistická strana, opírající svou politiku o základy vědeckého socialismu, usiluje od roku 1970 vědomě o prohlubování národně demokratické revoluce a upevňování přátelství a spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi."

Soudruzi v JLDR dle vzoru z jiných bratrských zemí tedy vědecky konali a rovněž i nadeklarovali, že v zemi je coby výdobytek bezplatné vzdělání. Ve skutečnosti nebylo žádné, ale hesla dodaná SSSR a dalšími rudými bratry se prostě musí vytrubovat aby se tvořilo zdání. V roce 1976, v letech nejblyštivějších úspěchů arabského marxismu-leninismu byla gramotnost jihojemenských proletářů 10,5% populace a čtyři vysokoškolsky vzdělaní absolventi na 100 000 obyvatel. Rovněž i lékařská péče byla bez hranic a zdarma. Co hrdlo ráčí. Strana dbá o lid. Jak? Takto: 1 lékař na 10 951 lidí a jedna nemocniční postel na 1 120 obyvatel. Již jen krok a JLDR vkročí s ostatními do komunismu. Ten znamená, že nemá nikdo nic. A skutečně v marx-leninském Jemenu k tomu už byl jenom krůček. 1 televize na 49 lidí. No není to úspěch?

A protože každý komunista má málo. Málo území, moci a všeho co z toho plyne podvrací okolní země aby je pozřel a mohl organismus komunismu pojídající sám sebe vyživovat z cizího, i jihojemenští soudruzi upřeli horoucí zraky ke svému bohatšímu severojemenskému sousedovi.

KGB rovněž napřel síly když zavraždil severojemenského vládnoucího podplukovníka, Ibrahima al-Hamdího, který jim nešel na ruku a poté i jeho nástupce trhavinou ukrytou v aktovce. Sovětské loďstvo poté křižovalo Adenský záliv aby tam nikdo nestrkal nos když to patří lidu SSSR a jeho letectvo přepravilo z Etiopie do jižního Jemenu Kubánské intervenční a okupační jednotky pomáhající v Etiopii nakypřit půdu dalšímu komunistickému hladomoru.

Roku 1979 jihojemenští pokrokoví soudruzi na Jemen severní zaútočili přičemž neopomněli bratrský SSSR informovat: „Ano, my jsme tu válku začali. Když vyhrajeme vytvoříme Velký Jemen. Když prohrajeme zasáhnete a zachráníte nás."

Ovšem válka ani s Kubánskými profesionálními vrahy po boku nevedla ke konečnému vítězství a skončila neslaně nemastně. Jihojemenští bolševici uzavřeli se severním sousedem smlouvu o sjednocení, která se ale uskutečnila až s pádem taťky SSSR a jeho socialistického režimu v JLDR v roce 1990 zhynuvšího na úbytě, přičemž roku 1994 sever vrátil jihu jeho útok a definitivně jej pozřel.

Předtím se ale ještě stále na cestě vpřed, 13.ledna 1986 na jednání vrcholných představitelů, stačilo Politbyro Jemenské socialistické strany navzájem postřílet ze samopalů Kalašnikov - kde se hrabe jedna autogramiáda v restauraci Monarch - a ještě dalších čtrnáct dnů poté si soudruzi vyřizovali účty. Nikoliv z očí do očí, ale z hlavně do hlavně. Upřímně, rázně a po soudružsku. Tomu se říká kritika. Generál Jevgenij Ivanovskij, velitel Sovětského vojenského kontingentu v JLDR byl nucen konstatovat, že třetina jemenských důstojníků, která při tom padla vystudovala v SSSR. Škody jen v Adenu byly vyčísleny na tehdejších 140 milionů dolarů. Až se i soudruh Fidel Castro pozastavil a jihojemenské KSČSSD se zeptal: „Kdy se konečně přestanete zabíjet?" Suchar, jakoby nerozuměl zábavě.

Tak skončila cesta arabských soudruhů k jasným zítřkům.

Na Kubě jak vyhlásil Raúl Castro se bude kráčet vpřed ještě dalších padesát let.

Proč naši komunisti s M a nebo bez něj, včetně jejich voličů tam nekráčí s nimi zůstává záhadou.

Že by byl na vině průměrný Kubánský "plat" (v přepočtu) 380 Kč nebo Kubánský průměrný "důchod" 180 Kč měsíčně?   

Kde jste soudruzi udělali chybu?