Když chceš do nebe na Rysianku, musíš nejdříve projet peklem Oravy
Inu, máte taky pravdu, ale ztratit cestu znamená najít svobodu a utvořit si cestu vlastní. Ale abych to už déle neprodlužoval, jdeme na to.
Seběhlo se to jednoduše a to jako vždy. Vzal jsem do rukou mapu, tedy virtuálně zajisté, protože ona mapa se nachází na internetu a počal jsem vymýšlet co a jak a kam se podívat, až sleze sníh a najednou to bylo.
Přistupuji v Zábřehu do vláčku, kde sedí již kamarád s kterým to pojedeme a strkám dovnitř kolo, protože to pojedeme na horských kolech a vlak se rozjíždí a kolem ubíhá Haná.
Pak vlak zamíří skrze Beskydy do Púchova, kde přesedáme a krajina okolo je opravdu přenádherná. V Púchově máme dostatek času a tak se podíváme i trochu po městě a zase frčíme dál Další přestup je v Královanech, kde nás nabírá slovenská strela, tedy vláček motoráček a cestou v podchodu na nástupiště zjišťuji, že má přední brzda odešla do věčných lovišť, neboť ať mačkám jak mačkám tak nic.
Tedy, když se s námi vláček dál šine k Oravě kolem překrásných hradů hledám na gúglu, kde by mi to opravili, protože jen se zadní brzdou bych si na plánovanou túru netroufl. A tak telefonuji na číslo v Trstené, kde máme konečnou a kdosi to zvedá a mně padá kámen ze srdce, protože se domlouváme, že na mne ve firmě počkají a tak se uklidňuji a nijak mne nedokážou rozhodit ani zprávy, ve kterých nám známí píšou o výskytech medvědů v regionu kam jedeme.
Po dvou hoďkách prohlídkové jízdy po krásách Slovenska vláček zastavuje, je konečná a my lezeme ven a já jedu na opravu a když přijedu je to jako v depu formule jedna, protože mám odložit kolo, tedy ho odkládám a přichází mechanik, cosi odšroubuje pronese diagnózu, že jsem bez kapaliny a doplňuje.
Nevěřícně zírám na tu profesionalitu, kterou bych na konci světa nečekal a vykládám si s majitelem prodejny kol a v duchu spílám mému nedbalému mechanikovi v Šumperku, který se na to vykvákl.
"Tak co jsem dlužen?" obracím se na pana majitele, ten jen mávne rukou a naúčtuje mi symbolických padesát korun, protože na tom trvám a téměř se za to omlouvá a já oběma děkuji dopředu i dozadu a jsem trochu pyšný i na sebe, že jsem dokázal vyřešit opravu hydrauliky i na konci světa a vyrážíme k ubytku, kde máme první noc.
Za ranního kuropění po bohaté snídani a ještě bohatější večeři prokládaná jak pivečkem tak i pálenkou vyrážíme do ještě zmrzlé Oravy, protože je pod nulou a projíždíme kolem Oravské přehrady. Nad její hladinou se tyčí jakýsi majestátní vrch pokrytý sněhem a ledem a jako výstražný prst nám kyne zdáli, abychom si to ještě rozmysleli.
Ale my nedbáme a v hustém a nepříjemném provozu jedeme dlouho po březích přehrady než nás vysvobodí odbočka na Mútne, což je vesnice na jejímž konci je Mútńanské sedlo, kde hodláme překročit hranici.
A tam již provoz řídne a čím dál jsme od civilizace tak je řidší a řidší, až je nejřidší a my přijíždíme do Mútného, kde vyhrává obecní rozhlas Holky z naší školky a my si namlouváme, že to je kvůli nám, prvním českým turistům a jdeme do si do Jednoty nikoliv pro med, ale pro nějaké limo.
Paní prodavačka s námi zapřede hovor a protože všichni lidé z konce světa jsou hodní, milí a pohostinní, vaří nám kávu a půjčuje lžíci na jogurt a vůbec je hrozně fajn. Pak opět nasedáme na své bajky a zase do toho šlapem a projíždíme kolem Mútňanské pily, kde začíná turistické značení a vjíždíme do lesa a jedeme kolem řeky.
Tam nás vítá hezká lesní asfaltka a cesta se pomalu zvedá a počasí je krásné a nebe azurové takže nabíráme slušnou rychlost a po chvíli si uděláme malou přestávku u přístřešku ozdobeného dvěma medvědy, což nám připomene všechny ty včerejší zprávy, ale co, nějak bylo, nějak bude. Necháme to medvědovi, ten má větší hlavu :-)
A vyrážíme zase dál a cesta se zdvíhá víc a víc a asfalt se ztrácí pod nohama a my vjíždíme do bahna ze sotva roztátého sněhu a kolem cesty leží jeho bílé koláče, které ještě neodnesl čas. A pak to jde nahoru víc a víc, až je to celkem makačka, ale kvůli tomu jsme tady a pak se cesta vyrovná a končí.
Dál je pouze sotva viditelný chodníček, kterým pomalu postupujeme a netrvá to dlouho a je tady Mútňanské sedlo. No a tam to všechno vlastně teprve začíná :-)
Protože dole pod námi je Polsko, které tam ráčilo spadnout do propasti, kterou musíme slézt i my. Protože do Polska jedeme a máme v plánu dobýt i Rysianku. To je taková chata na vrcholu stejnojmenné hory, ale jen si počkejte :-)
Spouštíme se tedy i s koly hlubokou a téměř kolmou strží a pak ještě a ještě, až jsme na jejím dně a cesta vede jen jedním směrem a to nahoru, což je teprve začátek toho nahoru. A když dosáhneme cesty, která ubíhá kamsi do mraků, děláme krátkou válečnou poradu a zjišťujeme, že to opravdu není vtip, ale cesta na Rysianku a tak se smířeni s osudem dáváme do toho.
Po chvíli vyšukám, tedy najdu cestu, která je relativně povlovnější a opravdu, najíždíme na ni a užíváme si jízdy krásným lesem kolem vodopádů a stále a pořád nahoru a vracíme se na onu cestu, na které jsme začali. A tam je to opět opět o túře s kolem, které je třeba tlačit úděsným stoupákem plného šutrů.
Ale když míjíme výhled na Tatry tak se zastavujeme a na chvíli zapomínáme, na co jsme se to dali a pak zase za tlumených kleteb mezi zuby se šineme vzhůru a přicházíme na okraj lesa, kde rostou krokusy a je vidět tak krásné panorama, že všechna příkoří jsou ihned zapomenuta.
Chvíli se kocháme nekonečnými výhledy do hlubin Slovenska a dorážíme to nahoru a jsme tam, Schronisko Górskie PTTK Rysianka 1 299 m n.m. odkud je výhled vůbec ničím nerušený a jen koukáme do dálek a hloubek tam pod námi a nakupujeme magnetky na ledničku a zase nějaké to limo a je nám blaze.
Ale po chvíli povinnosti opět volají, protože musíme dnes ještě dorazit do Milówky, kde je dnešní ubytko a véča a bahno a betla a tak se pomalu zase dáváme do pohybu a sjíždíme a scházíme z Rysianky cestou, kudy jsme se plahočili nahoru a je to na ten šup a pak zase můžeme nasedat a užívat si krásy dlouhého a ničím nerušeného sjezdu, protože jsme projeli horský a lesní terén a je to opět asfaltečka, která nás nese a pneumatiky šumí a bzučí tak jak to horská kola umí.
A tak projíždíme líbezné polské vesničky na úpatí hor Beskid Żywiecki, což jsou druhé nejvyšší polské hory, proti nimž jsou Krkonoše dětské bábovičky a cesta přitéká do řeky plné automobilů a blázince a tak s očima na stopkách přijíždíme do Milówky a tam do ubytka a shodit bágly a hned vedle je hospoda a mají tam źurek a bezvadné jehněčí, které pěstuje pan majitel a piweczko, takže po chvíli na naší dnešní cestě neshledáváme vad a když se skácíme každý do své betle, zavírají se nad námi vody milosrdného spánku.
Tak tedy pokračování zítra, protože zítra je taky den a kde pojedeme Beskid Śląski, ale nepředbíhejme, protože předbíhat se nemá a zatím se podívejte na film, který pro vás Mirek natočil :-)
.
Tak zítra dovi :-)
Miroslav Václavek
Miroslav Václavek
„Kauza Blažek“ trochu jinak, aneb ukažte mi stát, který nebere

S přicházejícím létem také pravidelně přichází okurková sezóna, kdy v zásadě není o čem psát a tak „ bitcoinová kauza“ bývalého ministra financí Blažka, přišla velmi vhod.
Miroslav Václavek
Moje polská krev, aneb cesta mezi nebem Pienin a peklem Dunajce

Polsko je zemí, kterou mám velmi rád a kterou nosím v srdci. Není divu, vždyť je to i genetické, protože můj prastrýc byl plukovník polské armády a tak každá třetí kapka mé krve je polská.
Miroslav Václavek
Moc se neradujte, s námi nepřišlo nic dobrého, říkali ruští důstojníci v květnu 1945

Historie není jen to, co se takzvaně učí ve škole a co za komunistické diktatury sloužilo k indoktrinaci od mateřských škol. Je to i historie předávaná v rodině, která podává minulost, zase na základě toho, co člověk zažije.
Miroslav Václavek
Na návštěvě u Napoleona v Mordoru

Milý čtenáři, nelekej se, i když já vím, říkáš si, že tvému oblíbenému blogerovi zahoukalo, přeskočilo či snad mu straší ve věži, když si přečteš název článku. Ale věz, že následující řádky tě vyvedou z omylu.
Miroslav Václavek
Když tady ještě sněží, je nejlepší vyrazit do Itálie

A proto jsem se na přelomu března a dubna sebral a dal jsem si týden v Toskánsku. Kde tou dobou bylo již jaro a krásně a příroda se zbarvila svěžími barvami.
Další články autora |
Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář
Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...
Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou
V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...
V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu
Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...
Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu
Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...
Sláva v Přešticích. Na svatbu komtesy z rodu Černínů přijel i belgický král
Své ano si v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích řekli v sobotu v poledne osmadvacetiletá...
Hamburk ukazuje MHD budoucnosti. Vyjde ho na desítky miliard eur
Premium Druhé největší město v Německu je známé svým rozsáhlým, integrovaným, a hlavně organizovaným...
Nájemník si připlatí za opravy. Vláda zvedá částky za údržbu, kterou lidé hradí sami
Premium Nájemník zjistí, že vodovodní baterie v koupelně kape a je potřeba vyměnit celou kartuši. Oprava...
Za platbu kartou v cizině platí Češi vysoké poplatky. Víme, které banky si účtují nejvíc
Blíží se čas dovolených a české domácnosti počítají peníze, které do letošních cest do zahraničí...
Elektřina už není jen něco, co přichází ze zásuvky, říká odbornice
Dlouhé roky byly energie levné, spousta domácností je tak moc neřešila, někteří byli celé roky u...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 748
- Celková karma 14,92
- Průměrná čtenost 2645x
Celková čtenost od založení blogu: 1 955 289