Šrotovné 2: argumenty platí, stimulovat ekonomiku je nutné

Celkem jsem očekával, že můj blog o šrotovném vyvolá řadu nesouhlasných reakcí zejména ze strany českých pravičáků, kteří v rozporu s celosvětovým trendem tvrdí, že jakékoli stimuly ekonomiky jsou v boji s krizí nesmysl. Ať si třeba na víkendovém londýnském summitu zemí G20 dohodly přední průmyslové a rozvíjející se státy pravý opak. Přestože vedoucí představitelé Německa, Británie a Francie jednoznačně prohlásili, že zatím neexistuje žádná alternativa k zachování mimořádných stimulačních ekonomických opatření. My čeští pravičáci zkrátka na rozdíl od celé zeměkoule dobře víme, jak s krizí zatočit – budeme šetřit.

Snad nejvíce důkladně reagoval na můj blog o přínosech šrotovného pro státní rozpočet Slovenska kolega blogger Richard Limburský. Rozcupoval na kusy čísla, která jsem uváděl, prohlásil, že jsem smíchal přínos DPH ze šrotovného z celkového DPH, které získal stát prodejem všech aut a uvedl oblíbený argument, že kdyby šrotovné nebylo, lidé by stejně peníze vydali na jiné zboží místo aut. Takže popořadě.

Čísla o přínosech šrotovného, která jsem uvedl, jsem doslovně převzal z článku Šrotovné se Slovensku vyplatilo, stát vydělal přes 12 milionů eur, který 2.9. publikoval server Hospodářských novin iHNed.cz. Uvedená čísla jsem si nepřepočítal, ani ve snu by mě totiž nenapadlo, že odborný ekonomický tisk nezvládne některé matematické úkony a přepočet kurzu. Moje chyba, měl jsem být obezřetnější a čtenářům se za ní omlouvám. Uvedené rozdíly v číslech ale rozhodně neznamenají, že přestal platit základní argument – slovenský stát vydělal v podobě vybraného DPH na šrotovném více, než kolik do něj formou dotace vložil.

Argument o tom, že šrotovné znamená zadlužování státu, tedy zůstává naprostým nesmyslem. U druhého protiargumentu by se měl naopak omluvit pan Limburský. Tvrdí, že jsem udělal fatální chybu a sám sebe usvědčil z nedostatku logického myšlení, když jsem do čísel o DPH zahrnul prodej veškerých aut, nejen čísel o DPH ze šrotovného. Já jsem ovšem jednoznačně napsal, že jde o DPH ze samotného šrotovného. Takže pane Limburský, já se naučím vše přepočítávat i po Hospodářských novinách, a vy se zas naučte pečlivě číst!

Sporný je konečně i třetí protiargument, tedy, že by lidé své peníze stejně vydali na jiné zboží, třeba elektroniku nebo zájezdy. Možná ano, možná ne. Neexistuje způsob jak to zjistit kromě rozsáhlého sociologického výzkumu. Úplně ale pomíjíme další přínosy šrotovného, kterými jsou třeba bezpečnější auta na silnicích nebo pozitivní dopad na životní prostředí. A pochopitelně sám boj s krizí – ta totiž skutečně existuje, a i když ji česká vládní pravice dlouhé měsíce bagatelizovala, bude trvat ještě mnoho a mnoho měsíců. Jiná cesta jak ji zkrátit, než stimulací ekonomik včetně šrotovného, zkrátka neexistuje!
 

P.S. Mimochodem, když už jsme byli u toho pečlivého čtení, na serveru aktualne.cz byl včera publikován článek z týdeníku Euro, který cituje slovenského ministra hospodářství Jahnátka, že „šrotovné pro Slovenskou ekonomiku význam nemělo“. Takže to vypadá, že šrotovné pohřbili i sami Slováci. Zdánlivě další argument proti.
Ale co doopravdy Lubomír Jahnátek řekl? Tady jsou jeho slova z května tohoto roku ze zasedání členských zemí EU: „Příspěvek státu ve výši 55 milionů eur neměl pro slovenskou ekonomiku mimořádný význam. Naše šrotovné pomohlo spíše výrobcům aut v České republice a Rumunsku. Šrotovné v Německu nebo Francii naopak pomohlo Slovensku," uvedl Jahnátek.Vzhledem k tomu, jaká auta si kupují Češi, by ale na rozdíl od Slovenska naše vlastní šrotovné bezpochyby pomohlo také přímo českým výrobcům.