Snížení spotřební daně na PHM je opět na pořadu dne

Měnová intervence ČNB přinesla nečekaný paradox. Pro našince sice benzín a nafta kvůli větším výdajům za ropu podražily, ale pro cizí kamiony díky výhodnějšímu kursu pohonné hmoty zlevnily. A tak se nečekaně dostalo do státní pokladny i víc peněz ze spotřební daně. Je to jasný důkaz, že tato daň byla nastavena nesmyslně vysoko, jak ostatně tvrdím od okamžiku, kdy byla za ministra Kalouska zavedena.

O co jde? Ještě před pár měsíci byla kvůli zmíněné dani naše nafta nejdražší v regionu a autodopravcům se vyplatilo tankovat jinde. Mezi speditéry velmi oblíbený tahač Renault Magnum má v dálkových verzích obvykle dvě nádrže, do kterých se vejde 1 200 litrů nafty. Byla-li na Slovensku nafta o 2 koruny levnější než u nás, ušetřil autodopravce na jednom natankování 2 400 Kč. Pro dopravce krásné.

Ale pro nás, občany státu, po jehož silnicích tyto kamiony jezdí a znečišťují v něm ovzduší? Proto počítejme dál. Spotřební daň z litru nafty činí 10,90 Kč a 6,25 Kč byla stanovena DPH. Jedním natankováním „u sousedů“ tak přišel stát o cca 20 500 Kč. Těchto dvacet tisíc nemohlo být vydáno na naše dálnice nebo jakýkoli jiný vhodný účel.

Jenže ČNB „zlevnila“ korunu vůči zahraničním měnám o 10 procent a tak se najednou začalo zase vyplácet u nás tankovat, daň nedaň. Z pohledu státní pokladny je ta změna dobrá, ale kdybychom nechali daň nižší, mohly tyto peníze k nám přitékat už dávno.

Kolik nás tedy tento Kalouskův experiment stál? Odpověď získáme z počtu kamionů, které ročně projedou Českou republikou. Podle starších statistik by to mělo být kolem 450 tisíc kamionů ročně. Pokud možnosti tankovat mimo ČR využilo 50% z nich, státní pokladna přišla o nějakých 4,5 miliardy za rok.

To potvrdil i výběr spotřební daně. I když mezinárodní doprava rostla, po zvýšení daně z ledna 2010 příjem státu z pohonných hmot klesl. V roce 2011, kdy se změna spotřební daně plně projevila, se na dani z benzínu a nafty vybralo 81 miliard, což bylo o 400 milionů méně, než v roce 2010.

Bohužel ještě větší škody napáchala takto vysoká daň na konkurenceschopnosti naší ekonomiky a našich domácích dopravců. Téhož roku 2011 se prodalo nejméně benzínu od roku 2004 a motorové nafty nejméně od roku 2001. V obou případech to bylo meziročně o 10 procent méně. Za tak vysoké číslo nemohou ani úspornější motory, ani zoufalé předělávky aut na LPG. Dokonce za to nemohou ani obří daňové úniky.

Kromě zmíněného tankování dálkových kamionů v cizině za to může především slabá kupní síla domácností a firem, které si už nemohly dovolit další náklady. Vysoká sazba české spotřební daně z PHM nad průměrem Evropské unie tak zbrzdila především nás samotné. V koaliční smlouvě vznikající vlády je preambule, která slibuje, že v letošním roce nebudou změny v daních. Chápu to hlavně jako příslib, že se daně zvyšovat nebudou, a proto se přimlouvám se zato, aby v případě spotřební daně z pohonných hmot klesla daň co nedříve.

Jestliže chceme získat šanci na ekonomický růst, musíme stanovit naše daně tak, aby dávaly příležitost jak státu, tak i jeho jednotlivým občanům. A proto znovu otevírám téma snížení spotřební daně na pohonné hmoty, které se v předešlém Parlamentu s převahou rádoby pravicových poslanců prosadit nepodařilo.