Osud Dukovan musí rozhodnout tato vláda

Životnost JE v Dukovanech skončí v roce 2035 a nelze s tím v podstatě nic dělat. Alespoň za rozumných investičních nákladů. Jedinou cestou je výstavba nového bloku v tomto areálu. Pokud se to má stát, je třeba začít hned. Teď.

Jaderná elektrárna v Dukovanech je jedním z klíčových stavebních kamenů naší energetické soustavy. Abychom si to přiblížili – dodává asi dvacet procent spotřeby v ČR. Instalovaným výkonem jsou její čtyři bloky srovnatelné s Temelínem. Dopad provozu Dukovan na emise škodlivin byl naprosto neuvěřitelný a v podstatě bezproblémová výroba je jedním z prvků, díky kterým bylo možné významným způsobem zlepšit životní prostředí především v severních Čechách.

Máme rok 2017. K dispozici je tedy osmnáct let – za tu dobu buď bude nový blok postaven a zprovozněn, nebo potřebujeme perpetuum mobile. Osmnáct let je na stavbu bloku jaderné elektrárny sice prostor dostatečný, ale jak se říká „na knop“ (ve Finsku nyní počítají s patnácti roky). Tedy těsně, není času nazbyt. Lze to stihnout. Samozřejmě tehdy, když bude jasný projekt (změny „za chodu“ prodloužily stavbu Temelína na 26 let).

Česká republika si nemůže dovolit několik věcí. Především si nemůže dovolit přijít o dvacet procent produkce elektrické energie. Doba, kdy jsme vyváželi v podstatě celkovou výrobu Temelína, postupně končí. V příštích letech bude trend snižování naší exportní schopnosti pokračovat a během relativně nedlouhé doby opustíme evropskou vývozní špičku. Principiálně si Česká republika také nemůže dovolit ohrozit vlastní energetickou bezpečnost. Náš svět je nyní složitější a méně přátelský, rodí se nová rizika. Musíme s nimi počítat a schopnost existovat alespoň po určitou dobu pokud možno bez větší závislosti na vnějších dodávkách je a bude významným znakem samostatnosti a suverénnosti státu. Proto také budujeme nová skladiště ropy i plynu. A konečně za třetí si naše země nemůže dovolit – především z přírodních důvodů – nějakou nekonečnou závislost na obnovitelných zdrojích elektřiny. Mnohdy na to rádi zapomínáme, ale naše možnosti jít tímto směrem jsou velmi, velmi omezené. V tomto směru máme značnou geografickou nevýhodu.

Rozhodnutí o dostavbě Dukovan musí padnout s konečnou platností v tomto volebním období. Musí být definovány jasné požadavky, co od nového bloku chceme, jaké budou jeho parametry, jaká bude struktura vlastnictví nového zdroje, musí být dány termíny a je třeba najít velmi širokou politickou podporu pro tyto parametry. Tak širokou, aby se neměnily při každé následné změně vlády, při střídání politických reprezentací. Diskuse by měla být důkladná, ale intenzivní a velmi rychlá. Měla by zahrnout vládní strany, parlamentní opozici a měl by být jasný i názor neparlamentních stran.

Není zase tak podstatné, zda zdroj v Dukovanech postaví francouzská, americká, čínská, japonská, korejská nebo ruská společnost – podstatné je, aby zdroj splňoval veškeré myslitelné bezpečnostní standardy. Ale to je odborný problém a v současném světě existuje řada firem, které jsou toho schopné a prokázaly tento fakt. Takže opravdu nejpodstatnější je udělat to základní politické rozhodnutí, které bude mít co nejširší podporu politické reprezentace státu.

Po zrušení temelínského tendru si nemůžeme dovolit další podobný experiment s důvěryhodností českého státu jako obchodního partnera.