Královéhradecký krajský radní Miroslav Uchytil, známý lobbista za nový
vyvlastňovací zákon, v pondělí 12. 1. 2009 v ČT24 ostře vystoupil proti
chystané smlouvě státu s Ludmilou Havránkovou. Smlouvou, kterou
připravuje Pozemkový fond na základě souhlasu vlády z 15. října 2008,
se stát chystá vyřešit 16 let starý spor s farmářkou a odblokovat
dostavbu dálnice D11, která končí v polích před pozemky jejího
starobylého rodinného statku.
Peripetie sporu jsou složité, ale princip je jednoduchý. Stát potřebuje pozemky paní Havránkové na stavbu dálnice a paní Havránková chce vhodné náhradní pozemky, aby mohla dál hospodařit. Jenže vhodné pozemky, které stát kdysi měl, získali prominenti a paní Havránkové nabízel jen vykoupení pozemků. Když trvala na svém, přišly na řadu výhrůžky vyvlastněním a nevybíravý nátlak.
Úřední ocenění 10,6 ha (stavebních) pozemků paní Havránkové představuje 106 milionů korun (1000 Kč/m). To je důvod, proč úředníci státu nechtěli vydat ekvivalentní náhradu, protože by to odpovídalo až 500 ha státní zemědělské půdy. Ta se však nachází na území, které bude zajímavé pro spekulanty, jak nám vlastně nyní otevřeně potvrdil lidovecký radní Uchytil, když řekl, že pokud stát dnes vydá tyto pozemky paní Havránkové, může na tom farmářka vydělat až miliardu korun.
A tady jsme u vlastního kořene problému. Zájmy spekulantů, kteří se patrně chtěli dostat k obrovským penězům, už léta otravují život rodině, pro které jsou přednější zcela jiné hodnoty.
Paní Havránková v on-line rozhovoru na serveru Aktuálně říká: „Nejjednodušší je to prodat, ale člověk má svědomí. Chci umřít bez výčitek, že jsem prodala půdu, na které naše rodina po staletí hospodařila. Člověk musí věřit, vytrvat a mít naději. Bez toho se ani nedá žít. Všechno se nedá za peníze koupit.“ Její syn na jiném místě dodává: "Nikdy jsem ani neuvažoval nad tím, že bych tu nehospodařil. Je to tradice, kterou musíme bránit."
Někomu by tato slova mohla znít jako klišé, kdyby za nimi nestála reálná volba zisku desítek milionů korun. Člověka překvapí, že jsou mezi námi ještě lidé, kteří jsou schopni postavit se mocenské zvůli a nedají se koupit ani zastrašit. Je také zvláštní, že křesťanský demokrat tu stojí v opozici vůči rodině, která hájí skutečné duchovní hodnoty.
Jak jsem se případem prokousával a poznával jednotlivé aktéry, bylo mi z toho všeho najednou úzko. Skončím tedy přáním, aby se lidé jako paní Ludmila Havránková dostávali do čítanek a ti druzí se navěky užírali svojí nenasytnou touhou po penězích.
