Proč mě tak bere Dylan, Armstrong, Bokovka a americká kultura vůbec

Proč mě tak bere Dylan, Armstrong, Mark Twain, Forrest Gump, Bokovka a americká kultura vůbec? Formulovat odpověď na tuto otázku je pro mě samotného dost těžké, ale už bych na to sám rád přišel.

Symbol svobody

Znáte ten vtip, jaký je rozdíl mezi jogurtem a USA? "V jogurtu se za měsíc vyvinula kultura."

Člověk se zasměje, ale pak si vzpomene na strastiplné cesty lidí za svobodou, dětské hrdiny Toma Sawyera a Huckleberryho Finna, divoký západ, swing, jazz, blues, gospel, country... Na tu spoustu geniálních věcí a lidí z Evropy, která našla naplnění teprve na americkém kontinentu. Tam je totiž centrum naší západní civilizace a my v Evropě jsme na jejím okraji, přestože odtud tyto věci a lidé pocházejí.

Evropa kulturně skomírá a fyzicky vymírá. Potácíme se mezi pomníky někdejší slávy "Středozemě", ale lodě odplouvají na "Západ". Poválečná kultura Evropy je temná. Je v ní cítit zatuchlost z malosti poměrů, ozvuky nevyhnutelných osudových ran jejích dějin. Nezpracovává žádná velká morální témata, která by ústila v blahodárné vykoupení a osvobození. Její kultura je provinční, přestože její hrdinové jsou skuteční. Pouze končí zase v bahně malých poměrů. Kultura Evropy pláče nad vlastní malostí, nebo se jí vysmívá. To, že někdejší sláva Evropy pominula, si uvědomuje snad každý.

Když se chci dozvědět, jak si stojí zápas dobra se zlem, musím se podívat za oceán. "A o tom to asi celé je."

Autor: Václav Urban | úterý 6.11.2007 2:05 | karma článku: 23,82 | přečteno: 2852x