V Indii na vás lidé zírají

Je to zcela normální jev a není třeba se tím nějak zabývat. Pro ně jsme exoti stejně jako oni pro nás. Chvíli to trvá, než si na to zvyknete, ale pak už to neřešíte. Holt, nás, bílé, nevidí každý den. Teda jak kde. Existují samozřejmě turisticky hojně navštěvovaná místa, kde se to bílými hemží, ale pak zase jiná, kde o ně nezakopnou.

Obecně musím říct, že se k nám Indové chovali slušně a většinou se nám snažili všmožně pomoct. Jo, a taky byli milí a samozřejmě zvědaví. Jejich otázky typu: Where are you from" nebo "which your country" nebo "What´s your name" jsme slýchali pořád.

V autobuse nás dokonce pouštěli sednout a to nejen nás, ženské, ale i chlapy.

A taky se s námi často chtěli vyfotit a měli z toho radost jak malé děti.

S podvodníky se ale člověk setká všude. Několikrát se nám stalo, že nás ošidili, či chtěli ošidit, a když se člověk neozve, tak to mají v kapse. Někdy jsme si toho ani nevšimli a bylo to. Šlo vždy ale, na naše poměry, o malé částky, tak jsme to ani neřešili.

Většinou Indové působí klidně, neřeší blbosti, ale jen podstatné věci, zbytečně se nerozčilují. Na silnici sice pořád houkají, ale to je jen varování pro ty před nimi. Viděli jsme všeho všudy jednu ostrou hádku a jednu bouračku za celý měsíc. To se ovšem může dost rapidně lišit mezi lidmi ve velkých městech a lidmi na vsi, tam jsou lidé příjemnější.

Můžu s klidem říct, že jsem se v Indii cítila bezpečně a všem zájemcům cestu do Indie doporučuju. Vím, že já osobně se do Indie určitě někdy vrátím.

A na závěr doplnění pro jednoho nevěřícího Tomáše z diskuse.

Na odpověď, že jsme "from Czech Republic" nám odpovídali: "zek republik?", tak jsme raději říkali: "from Czechoslovakia, Europe", ale i tak většinou nevěděli, kde to je. Pak jsme ale potkali jednoho Inda, který uměl i rusky a věděl, kde Čechy leží. Dokonce jiný nám vyjmenoval naše sousední státy, tak to jsme fakt koukali.

Já bych ale Indy nepodceňovala, jsou opravdu učenliví. Pár příkladů za všechny: Jednou se nám při nakupování v Hampí stalo, že když nás stánkař slyšel mluvit, rovnou se zeptal, zda nejsme z Čech. Někdy, když jsme se dohadovali o ceně zboží na pláži v Goa, tak jakoby nám Indové rozuměli a odpovídali na věty, které jsme pronášeli mezi sebou, zkrátka, umějí se vcítit do situace.