Prozkoumejte záhadu datumu narození Ježíše Krista a původ vánočních tradic v fascinujícím článku, který nahlíží do historie Vánoc. Od raných křesťanských spisů, politických zvratů, až po spekulace o pohanském kořeni vánoc.
Otázka kolem data narození Ježíše Krista a původu vánočních tradic provází historiky, teology a věřící již po staletí.
Evanjelia ani Skutky apoštolů se k datu, dokonce ani k ročnímu období narození Ježíše, nevyjadřují. Někteří historikové vycházejí z odkazů na pastýře, kteří v noci bděli nad ovcemi na otevřeném nebi, a odhadují, že by to mohlo být na jaře. V prosinci by pastýři spíše zavírali ovce do chráněných úkrytů. Většina historiků však varuje, že odvozovat tak specifická tvrzení z vedlejších detailů textu, který je především teologický a ne historiografický, není spolehlivé.
Raně křesťanské spisy z druhého století naznačují, že v té době nebylo Ježíšovo narození slaveno. Autoři dokonce označují samotné oslavy narozenin za pohanské. Na přelomu druhého a třetího století Klement z Alexandrie zmínil, že bylo navrženo několik možných dat narození Ježíše, ale žádné z nich nebylo 25. prosince. Ve čtvrtém století se objevují dvě data - 25. prosince a 6. leden, který dodnes slaví arménští křesťané jako datum Ježíšova narození. Konkrétně 25. prosince se poprvé objevuje v Chronografii z roku 354.
Od kdy slavíme vánoce?
Změna přišla až s papežem Juliánem prvním, který v štvrtém století rozhodl, že Vánoce, tedy narození Ježíše Krista, budeme slavit 25. prosince. Dodnes není úplně jasné, proč tak rozhodl, ale nekteří historikové předpokládají jednu věc - papež chtěl, aby lidé upřednostnili křesťanství před pohanskými tradicemi a doufal, že posunutím data na čas pohanských oslav dají věřící přednost narození Spasitele. Toto však zpochybňují křesťanští historici o čem se ještě zmíníme.
Do roku 432 se Vánoce stihly rozšířit do Egypta a ve středověku už tento svátek slavili lidé po celém světě. Od tohoto času se tedy narození Ježíše Krista slaví 25. prosince a 6. ledna se stal datem příchodu Tří Králů.
Pohanské vánoce?
Otázka, zda mají Vánoce pohanské kořeny a co konkrétně na nich je pohanské, je také otázkou, kde dochází ke konfliktu laického pohledu na svět s pohledem věřícího.
Je pravda, že datum 25. prosince bylo v římském světském kalendáři označeno jako Natalis Invicti, „Narození neporazitelného“, a odkazovalo se na Sol Invictus, nepřemožitelné Slunce. Teda na kult povýšený na státní za vlády císaře Aureliána v roce 270 až 275.
Tento kalendář pochází z období kolem roku 354, kdy už byl kult Sol Invictus ve svém zániku. Stejný kalendář také uvádí, že 25. prosince je také svátek Natus Christus in Betleem judé, „narození Ježíše Krista v Betlémě v Judsku.“ Takže minimálně v roce 354 se tyto svátky v Římě slavily současně.
To, že tyto svátky existovaly současně, není argumentem samým o sobě pro to, že jeden pochází z druhého.
Sv. Jan Zlatoústý také považuje za mimořádně vhodné, že Slunce a Kristus jsou oslavovány ve stejný den a upozorňuje na "Slunce spravedlnosti", mesiášské jméno, které Kristovi dává Malachiáš.
Pokřtění pohanského svátku je velmi nepravděpodobné. Kult Sol Invictus byl na vrcholu kolem roku 270. V roce 354 byl již téměř mrtvý a jeho přítomnost v římském kalendáři byla pouze formální. A víme, že Církev těch dob naprosto neholdovala synkretickému mísení pohanských kultů a křesťanství, jak jí dnešní kritici vytýkají. Právě naopak je pravdou.
Tertuliánus při mnoha příležitostech vehementně popírá, že Kristus a Sol Invictus mají něco společného. Sv. Augustin vydává kacíře ty, kteří naznačují spojitost mezi Kristem a Sluncem. Lev I. ostře kárá přeživší zbytky slunečního kultu. Můžete namítnout, že pokud tito otcové tak žhavě kážou proti identifikaci Slunce s Kristem, tak pak se taková věc musela běžně dít, jinak by proti tomu nevystupovali tak horlivě.
Inak korelace mezi Kristovým narozením a zrozením neporazitelného Slunce je zaznamenána pouze v Římě a Itálii. Ve zbytku říše bylo Kristovo narození slaveno v různé dny. 25. prosince se stal univerzálním svátkem až mezi lety 410–420 a tehdy už sluneční kult dávno neexistoval.
Závěr.
Na další zajímavosti a pohledy se můžete podívat na videu na závěr, kde rozšíříme tuto diskusi a zhodnotíme další aspekty vánočních tradic a historie. Věříme, že tato cesta přes historii Vánoc otevře prostor pro další úvahy a ponoření se do fascinujících vrstev našeho kulturního dědictví. Přejeme příjemné přežití vánočních svátků.
