Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Začátky lidstva: Od primitivního měření času k atomovým hodinám - 1 část

"Od egyptských slunečních hodin k moderním ciferníkům: Cesta historií měření času. Příjemné čtení a zhlédnutí!"

Během dějin všechny civilizace spojovaly své vynálezy k měření času s pravidelnými událostmi v přírodě. Každý aspekt života byl pevně svázán s přírodními cykly, a to zejména v době, kdy se lidé začali věnovat zemědělství. Představte si starověký Egypt, kde znalost cyklů, zejména příchodu Nilských záplav, byla klíčová pro úspěšné zemědělství.

Starověké civilizace byly jako pozorovatelé, sledovali přeměny dně a noci a majestátní pohyb Slunce po obloze. Tato pozorování se stala prvním způsobem měření času, protože tyto pravidelné cykly poskytovaly základ pro organizaci času.

Den

Den, základní časová jednotka, představuje dobu, kdy je dané místo na Zemi osvětleno Sluncem. Délka dne se mění v závislosti na ročním období a geografické poloze. Je známo, že délka dne a noci jsou na geografickém rovníku vždy stejné. Na ostatních částech planety Země nastává tato situace tedy rovnodennost dvakrát za rok. V létě (21.06.) a v zimě (22.12.) kdy jsou délka dne a noci téměř identické. Na rovníku je denní cyklus po celý rok téměř konstantní.

Zimní a jarní rovnodennost

Rozdělení dne a noci vytvořilo dva základní cykly, které nám stále dnes rozdělují den. Jeden cyklus sledujeme pomocí Slunce, zatímco druhý podle Měsíce a hvězd. My lidé jsme vytvořili systém 24hodinového dne, který vychází z pozorování slunce, hvězd a Měsíce. Zajímavým historickým faktem je, že koncept 24hodinového dne pochází od starověkých Egypťanů.

Starověcí Egypťané dělili den (ve smyslu dne kdy je světlo) pomocí stínových hodin na 10 hodin a přidali hodinu na obou koncích, což vytvořilo 12hodinový den. Tento systém se postupně rozšířil a rozvinul v různých kulturách. Zůstává záhadou, kdo tento systém vytvořen, ale někteří vědci jej spojují s počtem kloubů na prstech ruky, kterých je 12.

Klouby na ruce

Rozdělení dne na 24 hodin bylo převzato později i Řeky a Římany. Ti sice měli v počátcích měli Římané složitější systém, kde den dělili na čtyři časové úseky a noc na další čtyři. Co souviselo s militarizací římské společnosti a potřebou organizovat noční hlídky.

Tento systém vypadal takto:

Pro den:

1. mane – od východu slunce po třetí hodinu,

2. ad meridiem – dopoledne až po konci 6. hodiny,

3. de meridie – odpoledne až po konci deváté hodiny,

4. suprema – (pod-)večer až do západu slunce.

Pro noc:

1. prima vigilia,

2. secunda vigilia (kolem třetí hodiny, tedy naší 21:00 hodiny),

3. tertia vigilie,

4. quarta vigilia.

Později však převzali rozdělení dne na 12+12 resp. 24 hodin.

Měření času:

S rozdělením dne na hodiny úzce souvisí takové měření času. V hrobce faraona Amenhotepa I. byly objeveny egyptské sluneční hodiny datované do roku 1500 před naším letopočtem. Tyto hodiny, určené pro denní použití, dělily den na 12 hodin.

Římští obyvatelé si také oblíbili systém 12hodinových hodin, přičemž denní světlo bylo rozděleno na 12 stejných hodin. Avšak zajímavým faktem je, že délka těchto hodin měnila během roku, což způsobovalo proměnlivost jejich délky.

První sluneční hodiny se objevily v Římě ve 4. až 3. století před naším letopočtem, byly instalovány v Kvirínově chrámu. Dříve byly pravděpodobně zavedeny iv Dianině chrámu a na Aventině. Vzhledem k období bez slunečního svitu se v roce 159 před naším letopočtem objevily i vodní hodiny, které zavedl Scipio Nasica.

Přechod k mechanickým hodinám přišel ve 14. století, kdy se objevily první hodiny s ciferníky, které zobrazovaly všech 24 hodin. Tyto hodiny byly ovlivněny znalostmi astrolábu a slunečních hodin astronomů, kteří se snažili modelovat pohyb Země kolem Slunce.

24 hodinový ciferník s Římskými číslicemi na Hampton court

V severní Evropě byly často preferovány hodiny s 12hodinovým schématem číslování římskými číslicemi. V 15. a 16. století se v celé severní Evropě 12hodinový číselník a časový systém staly standardem pro veřejnost, zatímco 24hodinový číselník zůstával vyhrazen pro specializované použití jako astrolab. Moderní hodiny většinou využívají 12hodinový ciferník, kde hodinová ručička udělá plný obrat za 12 hodin.

Co se týče začátku dne, v současnosti den astronomicky začíná půlnocí, kdy Slunce prochází místním poledníkem. Avšak antičtí římští spisovatelé jako Plinius zmiňují různá vnímání začátku dne. Pro Římany to byla půlnoc, pro Babyloňany východ slunce, pro obyvatele starověké Umbrie oběd a pro Athéňany západ slunce.

  Přestože jsme se zabývali částí vývoje a historií měření času, existuje mnoho dalších fascinujících aspektů, které nemohly být zahrnuty v tomto blogu. Jak přesné se objevily minuty a vteřiny, nebo jakým způsobem chápeme samotnou podstatu času.

Pokud vás toto téma zaujalo, doporučuji se podívat na video, které rozšiřují tuto fascinující oblast o tyto části. Přeji příjemné koukání a příjemné využití času.

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Dušan Uhrin | úterý 14.11.2023 16:00 | karma článku: 9,17 | přečteno: 148x
  • Další články autora

Dušan Uhrin

Vánoce v čase: Historie a vývoj svátků.

Prozkoumejte záhadu datumu narození Ježíše Krista a původ vánočních tradic v fascinujícím článku, který nahlíží do historie Vánoc. Od raných křesťanských spisů, politických zvratů, až po spekulace o pohanském kořeni vánoc.

13.12.2023 v 17:55 | Karma: 6,39 | Přečteno: 224x | Diskuse| Videoblogy

Dušan Uhrin

Začátky lidstva: Od primitivního měření času k atomovým hodinám - 2 část

Po minulém článku, věnovaném historickým aspektům počítání dní, hodin, minut a vteřin, se dnes přesuneme k dalším fascinujícím dimenzím času. Zaměříme se na měsíce a roky, prozkoumáme jejich význam.

26.11.2023 v 8:25 | Karma: 6,98 | Přečteno: 138x | Diskuse| Videoblogy

Dušan Uhrin

Z kamene do kalkulačky: Historie počítání a matematiky.

Vývoj číselných systémů a jejich klíčová role v matematice a technologii - od primitivních počítacích metod a symbolických zápisů v dávných kulturách k moderním systémům s arabskými číslicemi - představuje zásadní milník.

8.11.2023 v 10:51 | Karma: 11,42 | Přečteno: 199x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Srovnání průzkumů: Lidovcům umřeli voliči, Konečná v eurovolbách sráží ANO

19. května 2024  19:34

Volební modely českých agentur, srovnané redakcí iDNES.cz za celý rok, mají jasno. Hnutí ANO si od...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Jak Staromák prožíval Pragano. Nedostál, víra v Pastu a omluvenky z práce

26. května 2024  23:09

„Ou!“ vykřikne pětadvacetiletý Pavel Neubauer a spráskne ruce, v nichž drží půllitr piva. Celý se...

Litevským prezidentem zůstává Nauséda, premiérku Šimonytéovou drtivě porazil

26. května 2024  22:09

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová přiznala porážku v prezidentských volbách, ve kterých...

Útočník v metru ve francouzském Lyonu zranil nožem čtyři lidi

26. května 2024  17:33,  aktualizováno  21:07

Čtyři lidé v neděli odpoledne utrpěli zranění po útoku nožem v metru ve městě Lyon ve...

  • Počet článků 4
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 177x
„Historie je svědkem doby, dnem pravdy, životem památky, mistrem života a hlasatelem uplynulých dob.“ Marcus Tullius Cicero římský filozof a státník -106–43 př. n. l.

Seznam rubrik