Proč je mně líto Zdeňka Svěráka

Kráčím kolem knihkupectví v Praze a ve výloze zahlédnu knihu s názvem Génius Zdeněk Svěrák.A pod ní pecka: portrét známého, skvělého, geníálního čecha, kterého zná každý.

Chudak genius

Nepopírám, že Zdeněk Svěrák mimořádnou osobností je, to určitě ne. Ale ten nadpis je snad trošku přehnaný, vlastně docela dost. Kdyby někdo napsal knížku o mně (což se klidně může stát), asi bych nechtěl, aby na přebalu knihy byla moje lehce zamyšlená tvář s názvem Génius. To bych si asi přes výlohu domaloval alespoň fousy, brýle, rohy a upíří zuby.

Rozhodně, jestli se tato kniha nese v podobném duchu, bude spíše než životopis českého herce připomínat životopis severokorejskoého vůdce Kim Čong Ila, který- jak se v knize o něm píše- moudře poslal celou četu vojáků na smrt, aby vrátil rolníkovi vola.

Napříště bych spíše autorce doporučoval-dle slov klasika- psát o autorech cizích, nebo bezpečně mrtvých.