Doučování doma

U většiny probíraných témat a látek na gymnáziu jsem měl pocit, že se s nimi setkávám naposledy. Ale mýlil jsem se. Nyní se ke mně vracejí jako v bumerang v podobě mé o jedenáct let mladší sestry, která ke mně s prázdným sešitem v ruce přichází s dotazem o dovysvětlení nějakého problému. Test z dané látky pak píše druhý den.

Cyklista vyjel rychlosti v. Dojede?

V tu chvíli se dostávám do nepříjemné situace, protože můj učební styl, který jsem celá léta praktikoval- rychle naučit, rychle zapomenout- zde naráží na něco neočekávaného. Před měsícem jsme takhle řešili funkce v matematice. Za ty jsem kdysi dostal pěknou trojku ze zkoušení a od té doby je vnímám jako tlačítko na kalkulačce, které nepotřebuji. Ale jak mám vědět, zda je sinus protilehlá odvěsna, a i kdybych to věděl, co s tím??? Nakonec se do toho člověk přece jen dostane, látku pochopí a předá (se stejným výsledkem- sestra taky pěkně za tři), ale vysvětluji já jí to učivo k tomu, aby si na to ona jednou vzpomněla, až bude mít děti?

Proto jsem s děsem čekal, co přijde dalšího. A nemusel jsem čekat dlouho: včera došlo na fyziku a na látku, kterou jsem vytěsnil raději z paměti. S hrůzou jsem četl zadání prvního příkladu: Z bodu A vyjede cyklista rychlostí v. O 30 minut později vyjede rychlostí v motorka. Kde a kdy se potkají? Jak já to mam asi vědět??? Třeba cyklista píchne, anebo motorkář chlastal a přijde o řidičák! Nemluvě o tom, že si můžou klidně zavolat a dát si sraz na benzince, kde i pokecají a já to nemusím počítat. 

Nebo další: Do vany teče dvěma kohoutky voda, každá jinak rychle. Kdy bude vana plná? No já nevim, vy máte ve vaně dva kohoutky a ještě každý jiný? My teda ne, a když si napouštim vanu (což je stejně neekologické), dokážu odhadnout, kdy asi tak bude plná. A pokud to nedokážu, jsem pitomec, vytřu si to a příště si dám větší pozor. Co vím ale jistě, že než bych si to spočetl, už by kolem mě plavaly židle.

Ale nejde jen o tyto dva předměty. Aktuální test z chemie v deváté třídě? Uraly. Jak mám vysvětlovat látku z chemie, když jsem si myslel, že je to pohoří?

A co nás čeká dál? Peklo. Příští rok berou geometrii. Z té jsem měl pěknou a kvalitní pětku. Rýsoval jsem podle penálu a desetikoruny a taky to šlo. Ale jestli mě tato situace donutí koupit si první pravítko v životě, ztratím tvář sám před sebou.

Jen se děsím toho, aby sestra nešla na vysokou školu třeba na veterinu. Učit se a vysvětlovat jí trávicí ústrojí u krav, to bych tedy opravdu nechtěl.