"Teď se může pan Mareš a další podobní duševní onanisté ukájet na političkách stávající koalice, které se na vysoké posty a do úřadů dostaly doslova a do písmene intimním stykem."
Jestliže manželka vysoce postaveného politika rozešle sms takového znění, musí počítat s tím, že nejen hrubě urazí všechny ženy, které pracují v prestižních funkcích, to by ani nebylo to nejhorší a mohlo by jí to přinést další vlnu sice pochybné, ale výrazné popularity (mezi neúspěšnými ženami a zakomplexovanými muži), ale vystaví se novému výsměchu. Nestačí paní Paroubkové Zelený Raul? Chce další pokračování na téma, které tak ochotně sama nabídla? Chce vyvolávat smích otázkou, jak se ona sama dostala nahoru?
Paní Paroubková je jistě milá a chytrá paní, tu naivitu jí moc nevěřím. Naučila se hrát svou roli velmi dobře a hraje ji statečně dál. Jen se ptám, o co jí nyní jde? Udržet v médiích povědomí o ambiciózním manželovi, aby se mohl vynořit z ústraní jako rytíř na bílém koni? Prosadit se sama v bulváru, protože myslí na zadní kolečka? Kdoví. Mám pro paní Paroubkovou pochopení a vlastně i určité uznání, že se nebojí vykročit na tenký led totálního zesměšnění, ba dokonce s ním počítá jako se společenským kapitálem. Ale bojím se o malou Margaritku, ta si tohle opravdu nezaslouží.
Mnozí se zajímají o děti z narušených a nefunkčních rodin a uvažují, zda takové děti odebírat a vychovávat jinde a jinak. A přitom takové dítě může být šťastné třebas jen s matkou a sourozenci bez luxusních hraček a značkových hadříků, v neuklizeném, ale teplém domově plném sice různých, možná i divokých emocí, ale také soudržnosti a rodinné intimity. O holčičku manželů Paroubkových mám strach větší, čeká ji izolace, posměch vrstevníků, zájem bulváru... Svět, do něhož se některé děti rodí, je velmi tvrdý a zlý. Mamince Petře i malé Margaritce přeju naprosto upřímně, aby následující roky ustály bez nějakého ošklivého karambolu.
--------------------------------------------------------
