Vita magistra historiae
Vždy mi připadalo trochu těžké pochopit historii, kterou sama nepamatuji. Jak vůbec porozumět takovým hanebným událostem, jakým byla například Mnichovská dohoda? Nebo jak je možné uvěřit, že krátce po nástupu nacismu tolik normálních, slušných lidí začalo hbitě kolaborovat s okupanty? Je vůbec možné, že spořádaní čeští občané bezostyšně rozkradli majetek židovských sousedů? Proč se stal prezidentem člověk, který neváhal vraždit své přátele? Jak je možné, že jakýsi Vasil Biľak mohl beztrestně pozvat cizí armády, tedy podle všech norem spáchat vlastizradu, a přesto si žít v luxusu až do smrti?
Když jsem byla mladá a nezkušená, domnívala jsem se snad pod vlivem školní výuky a vůbec těch chudých zkušeností nasbíraných během dětství, že ohavné věci se děly jaksi, kdysi, dříve, ale že se lidé poučili a že nyní se chovají trochu lépe. Pravda, soused pořád udával na StB a ve škole se nesmělo říkat, že nás v Plzni osvobodili Američané, ale už se veřejně nepopravovali političtí oponenti, jáchymovský lágr byl uzavřený, na hlavu nám nepadaly bomby. Komunisté už sami nevěřili na nějaký komunismus a raději kšeftovali s tuzexovými bony a levnou naftou „od rusáků“. Války sice probíhaly, ale kdesi hodně daleko, zprávy o nich byly jaksi odmocněné černobílou televizí a vlastními konkrétními starostmi. Navíc jsme zprávám v bolševických novinách, rádiu a televizi nevěřili. Historie byla jakousi mytologií, vyprávěním o dávných a zcela jiných časech. Vždyť kdysi mohl jít například Karel Hynek Mácha pěšky do Itálie. Za mého mládí to vypadalo jako pohádka, protože by ho tam komunisti nepustili, neb nebyl bolševickým prominentem. Itálie byla pro obyčejné lidi stejně daleko jako Mars. A zdali by si tehdy kdokoliv občas rád nevyměnil svůj osud s Karlem Havlíčkem Borovským a jeho fešáckým pobytem v alpském Brixenu?
A vida, uplynulo sotva pár let a už chápu, co se stávalo lidem, když se měli postavit vypočítavému a cynickému agresorovi. Ta naděje, ovšemže marná, že uklidňováním, omlouváním a vysvětlováním uchlácholíme toho cvoka a oddálíme nevyhnutelnou zkázu. Proč se solidárně angažovat v zájmu nějaké skoro neznámé země na východě, ostatně země, kterou ve své bezdůvodné nadutosti rádi považujeme za chudou a zaostalou, když na její území vstoupí armáda obávané velmoci na povel velikášského diktátora? Ani není potřeba nějakých dohod v Mnichově, děje se to nyní bez dohody, prostě jen tak, gosudarovi se zachtělo. A nejen že většina významných politiků buď mlčí, nebo jen diplomaticky zdvořile vyjadřuje nevůli, ale dokonce se najdou podivíni, kteří ihned běží na ruské velvyslanectví, aby jménem jakési virtuální pidistrany odevzdali dopis plný ponížené oddanosti. Poté, co byli přijati bezvýznamným úředníčkem a pohoštěni čajem, hrdě hlásají do světa svou věrnost Putinovi. Hned zcela názorně vidím, jak to vše asi probíhalo po záboru Sudet a v srpnu roku 1968.
Dějiny se mi pozvolna otevírají jako ilustrovaná kniha. Už znám schopnost zločinců vyšplhat se za pomoci nepřátelské velmoci na nejvyšší politické posty, už znám zbabělost jejich obdivovatelů a voličů, nostalgii po otroctví, lenivost, závist, český antisemitismus a vyčůranou zlodějnu těch tisíců jinak hodných a osvícených lidí. Nacionalistický žvást zakrývá stejně jako kdysi prospěchářství, xenofobii a podlézavost vůči mocným. K nacionalismu se snadno přidruží i náboženské fráze vydávající se za víru a esoterické konspirační bláboly, které zesměšňují jasná fakta a každou racionální úvahu. Fangle vlají, kutálka hřmí do pochodu, lhaní se rozjelo jako promazaná rotačka. A také se už zastrašuje a vyhrožuje. Vzpomínám na poslední dny Karla Čapka a už si umím představit, jaké anonymy dostával před Vánoci toho tragického roku. Už vím, jaká síla vehnala milióny lidí do náruče smrti na frontách, v lágrech a na šibenici. To není nějaká dávná anomálie, to není odbytá veteš hodící se do učebnic dějepisu, to nejsou zanedbatelné výstřelky společenské spodiny, výlevy několika duševně vyšinutých jedinců. Stejné síly, stejní duchové a strašidla, kteří nás děsí v historii, jsou zcela živé, vysmáté a vesele se hemží okolo nás.
Historie není učitelkou života, je tomu naopak, současný život nás učí pochopit dějiny.
-------------------------------------
Věra Tydlitátová
Podbrdská spisovatelka Jana Poncarová
Mladá autorka Jana Poncarová vydala svoji rozsáhlou rodinnou ságu již před dvěma lety, nicméně do obecnějšího povědomí se kniha Podbrdské ženy dostává postupně.
Věra Tydlitátová
Úsvit módního intelektualismu
Před pár dny nás opustil skvělý rebel evropské filosofie Ladislav Hejdánek. Vzpomínáme na něj my, které učil v bytové univerzitě i na fakultě filosofické a kteří ho známe.
Věra Tydlitátová
Krize víří špinavé bahno
Pandemie čínské chřipky přináší mnoho nových zkušeností. Možná jen funguje jako čočka, která zvýraznila již stávající kvality mnoha statečných lidí, projevy solidarity, ale také temné obludnosti.
Věra Tydlitátová
Křeček a právo sodomské
Ve středu 19. února složil Stanislav Křeček slib veřejného ochránce práv do rukou xenofobního extrémisty Tomia Okamury, který je známý svým štítivým poměrem k pravdě a je z vůle českých mafiánů místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Věra Tydlitátová
Kdo parazituje na Lidicích?
V těchto dnech čteme o podivném angažmá novopečeného ministra kultury v Památníku Lidice. Lubomír Zaorálek vyzval k rezignaci ředitelku Mgr. Martinu Lehmannovou.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...