Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:
Případ první, biblický:
Prorokyně a soudkyně Debóra zachránila severoizraelské kmeny, když v bitvě u Tábora porazila kanaánské vojsko krále Jabína pod velením genrála Sísery. Sísera spoléhal na těžké železné vozy, ekvivalent dnešních tanků. Ty se pak staly jeho zkázou, protože Debóřino vojsko vylákalo Síserovu vozbu do údolí rozvodněného potoka Kíšon, vozy tam zapadly do kamení a bahna a bitva byla u konce. Síserovi bojovnící pak už jen prchali.Stejný trik úspěšně zopakoval Jan Žižka roku 1420 u Sudoměře. Byl to pozorný čtenář Bible. Putlere, co ten dlouhý konvoj před Kyjivem? Zapomněl jsi na pověstnou rasputicu, břečku, v níž uvízla nejedna armáda?
Příklad druhý, teutoburský:
Když máš početnou armádu, nenechávej ji cestovat po úzké cestě v nekonečné řadě.Natažení konvoje tanků a bojových vozidel do pěkně dlouhé linie před Kyjivem není zrovna příklad vojenské geniality, tuhle taktickou blbost udělal již roku 9 n. l. jistý Publius Quinctilius Varus, jehož roztažený konvoj tří legií efektivně zmasil germánský velitel Arminius v Teutoburském pralese. Prostě než se Římané vzpamatovali, Germáni na ně vyskákali z obou stran silnice a císařovi Augustovi pak nezbylo než naříkat: "Vare, Vare, vrať mi mé legie!"
Příklad třetí, vítězství nemusí být výždy výhrou:
Vítězství je někdy vykoupeno tak strašlivými ztrátami, že si člověk říká, stálo-li to vůbec za tu štrapáci. Takové vítězství může být docela tragickým masakrem pro vlastní vojsko i zemi, jak zjistil Epeirský král Pyrrha po bitvě u Auscula v roce 279 př. n. l.Jinými slovy:i kdyby Putler celou Ukrajinu a třebas celý svět rozmáznul atomovými bombami, o nichž tak láskyplně blouzní, bude mu to celkem ke govnu.
Příklad čtvrtý, věštecký:
Putlere, nelez přes hranici sousedního státu, ani kdyby tebou mlátila mlsná sebevíce a tví rádci ti vykládali, jaký jsi geroj a neporazitelné chlapisko. Lýdský král Kroisos se před válečným tažením proti Peršanům v Delfách tázal na výsledek války. Pýthie mu udělala radost svým výrokem: „Překročíš-li řeku Halys, zničíš říši velikou.“ Stalo se, Kroisos sebevědomě překročil řeku, byl však Peršany poražen a zničil tak velkou říši, svou vlastní.
Ostatně soudím, že Rusko bude touto vlastní agresí zničeno.
(To jen za starověk, takových příkladů jsou jistě stovky)
