- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dívám-li se na věc s nadhledem, nezdá se mi, že by se způsobem volby nějak výrazně zajistila kvalita patřičné hlavy státu. Jsou demokracie, v nichž prezidenta volí lid, a jsou demokracie, kde prezidenta volí parlament. Jsou také státy, kde se prezident volí sám, a jsou i státy, kde je nastolen jiným státem. Vzhledem k tomu, že i taková postavička se nazývá prezidentem, jde o republiku, i kdyby trakaře a hlavy padaly. Pro naše poměry raději zůstaňme u prvních dvou zmíněných možností. V obou případech může být zvolen dobrý prezident i naprosto nevýrazný ouřada, v horším případě výrazný šoumen nebo velmi výrazný pomatenec. Nemyslím, že naši zastupitelé jsou o mnoho hloupější, zkorumpovanější a línější, nebo naopak mnohem moudřejší, neúplatnější a ušlechtilejší než všechen ostatní lid, který je ostatně po zralé úvaze, pod mediálním tlakem, za pomoci účinné demagogie a laciných slibů ve své nepochybné kolektivní moudrosti odpovědně zvolil. Tudíž se již nyní naši zastupitelé rozhodují v podstatě stejně, jak by se rozhodoval přímo volící národ.
Z mé letargie v této otázce mě vytrhla televizní debata, v níž se náhle objevila pozoruhodná myšlenka: jestliže dojde ke změně ústavy, což by pro změnu způsobu volby prezidenta byla podmínka, nastane cosi jako právní diskontinuita, půjde o úplně novou volbu a novou situaci – a tedy, světe div se, je možné opět a nyní už potřetí zvolit Václava Klause. A pak ještě samozřejmě počtvrté. Chtěla-li bych být ironická, bylo by možné po osmi letech opět odhlasovat novou ústavu, například s nepřímou volbou – a zvolit pana profesora Klause opět dvakrát. To lze opakovat prakticky do skonání věků. Takže při troše šikovnosti bychom mohli mít doživotní úřad prezidenta. Aby se celý proces zjednodušil a upřímně řečeno i zlevnil, mohli bychom posléze přímo či nepřímo zvolit jednoho z jeho synů a jelo by se dál.
Pravda, je to poněkud těžkopádné, protože ke změně ústavy potřebujeme třípětinovou většinu přítomných poslanců a třípětinovou většinu přítomných senátorů, což se blbě zajišťuje. Navíc ta hlasovací mašinérie stojí nemalé peníze a samotný proces volby nesmyslně zaměstnává a nervuje národ, který by onu energii mohl investovat například do fungující ekonomiky. Takže se nabízí elegantní a dějinami prověřené řešení: vykašleme se na tu komedii s cyklickými proměnami ústavy a s volbou, jmenujme rovnou pana profesora císařem a bude klid. Pan profesor konečně učiní další krok k funkci, která bude alespoň částečně hodna jeho dějinné velikosti, my si užijeme zábavnou korunovaci s veselicí v ulicích, namísto eura budeme platit dukáty s portrétem mocnáře, zapřáhneme lipicány a nakonec to všechno vyjde mnohem levněji než současné tahanice, odpadnou trapní protikandidáti a bude konečně čas na práci. Zbývá ještě uvážit, zda prvního císaře volit přímo či nepřímo. Co myslíte?
Obrázky:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousk%C3%A1_c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1_koruna
http://www.flickr.com/search/?q=Crown&page=2
Další články autora |
Chcete podpořit svou imunitu? Zapojte se do soutěže a vyhrajte roční balení komplexního doplňku stravy ImuBerin. Přípravek obsahuje superkombinaci...