Pirátské noviny nedávno zveřejnily několik informací o internetovém deníku Parlamentní listy. Podle jejich vyjádření za tímto bulvárním médiem stojí nyní již proslavený mafián Roman Janoušek. Pokud je to pravda, pak se nabízejí zajímavé asociace a kacířské nápady.
Pirátské noviny o podezřeních okolo zveřejnění databáze členů ODS připisovanému hnutí Anonymous píší mimo jiné:
“Další z indicií, že únik pochází z nitra ODS, jsou již zmíněné okolnosti zveřejnění. Parlamentní listy (PL) zveřejnily zprávu téměř s dvanáctihodinovým předstihem a stihly to včetně ověřování informací u některých členů ODS. Čas zveřejnění uvedený u článku PL je 5.2.2012 21:47. Pirátské noviny zprávu zachytily následující den ráno a informují o ní krátce před devátou hodinou. Následuje zpráva Lidových novin zveřejněná v 10:10. Podle našich informací nejméně jedné redakci z hlavních médií byly informace doručeny až v pondělí dopoledne. To by mohlo nasvědčovat tomu, že autoři úniku poskytli informace přednostně právě Parlamentním listům. Tento on-line deník je blízký kmotrovským kruhům kolem ODS (konkrétně je uváděn Roman Janoušek), které byly nedávno částečně odstaveny od moci na pražském magistrátu. Motivace k poškození současného vedení ODS by tedy byla na místě. Nelze ovšem vyloučit i variantu, že Parlamentní listy někdo využil, aby zakryl stopy.”
(Zdroj: Kdo hacknul databázi ODS? Anonymous nebo Parlamentní listy? )
Parlamentní listy se vynořily jako poměrně ambiciózní projekt. Úvazky zde nalezly desítky redaktorů, přesto je pozadí tohoto média dovedně skryté. Ke chvále tohoto politického bulváru chci poznamenat, že PL jsou opravdu pohotové a mnohé informace dokáží přinést jako první. Také je třeba uznat, že dávají hlas různým stranám. A po několika nedávných skandálech s vyráběním kachen se dokonce trochu umírnily ve výrazivu a omezily vulgaritu. Byvší kreativita při vytváření titulků se také již otupila, i když šťavnatě hysterická slovesa v titulcích nalezneme stále. Pokud by si PL udržely tento trend, mohly by se časem stát standartním politickým bulvárem, jehož informace sice nejsou příliš spolehlivé a jeho jazyk je vskutku lidový, ale jako oddychová četba to je přijatelné. Koneckonců ne každý je zvědavý na informace (mnohem profesionálnějšího) Blesku.
Lidová žvanírna PL má však svou odvrácenou stránku. Odkaz na ni na oficiálních stránkách nenajdete, ale pod doménou Parlamentních listů běží stránky občanského sdružení Český portál. Jestliže nazýváme Parlamentní listy bulvárem, je těžké nalézt přiměřené označení pro tento soubor spřažených portálů, který se má vůči PL asi jako stěna chlapeckého záchodku vůči Balzacovi. Filip Outrata se ve svém článku Církev a křesťané mezi politikou a občanskou společností věnuje mimo jiných témat rovněž osobám působícím na těchto stránkách a pozoruhodné podpoře Václava Klause tomuto obskurnímu médiu:
“Na první pohled sympatická představa nekonformního nositele opomíjených a opovrhovaných tradičních ctností má ale i svou odvrácenou stranu. Snad nejlépe ji odhaluje pohled do útrob webu euportal (euportal.parlamentnilisty.cz), jednoho ze serverů občanského sdružení Český portál. Jeho stránky zdobí doporučení prezidenta republiky Václava Klause, podle něhož je euportal „přední český eurorealistický internetový časopis, který z pravicových, konzervativně-liberálních pozic upozorňuje na možná rizika evropské integrace a pozitivním způsobem tím přispívá k debatě o tom, kam by integrace měla směřovat”, je to „netriviální diskusní platforma”, poukazující na problémy dnešní Evropy (následuje celá plejáda nebezpečných „-ismů” včetně homosexualismu a multikulturalismu doplněná o politickou korektnost) a podporující „spontánní integrační proces” oproti snaze o vytváření evropského superstátu.
Bližší pohled do nitra serveru ale ukazuje, že zdaleka nejde jen o „politicky nekorektní”, tj. otevřenou a necenzurovanou diskusi o problematice evropské integrace. Hraje se na podstatně triviálnější notu, jako jsou vtipy s protiromskou tematikou. Najdeme je mezi nejčtenějšími příspěvky. Mezi další oblíbená témata patří Václav Havel (V.H. jako opilec a pedofil, největší škůdce polistopadového vývoje aj.), další osobnosti „pravdolásky” jako Karel Schwarzenberg nebo Tomáš Halík („notorická banda havlistů pod vedením „kněze” Halíka”), své místo má islamofobní agenda („Islám aneb když pedofil založil náboženství”). Mezi autory euportalu figuruje i Adam B. Bartoš, autor „seznamu pravdoláskařů”, kde na způsob soupisů třídních nepřátel shrnuje osobnosti závadného „havlistického” světonázoru. Právě Bartoš, jehož články označil Václav Klaus na podzim 2010 za „geniální”, čelí nyní za jeden ze svých textů hned dvěma trestním oznámením za propagaci antisemitismu.
Seznam autorů je velmi rozsáhlý a různorodý, najdeme v něm politiky současné i bývalé, komentátory nejrůznějšího ražení, liberální i konzervativní. Zejména mezi staršími příspěvky lze nalézt takové, které naplňují představu o „netriviální diskusní platformě”. Bohužel jsou však zejména v poslední době překryty zdivočelými projevy politické nekorektnostnosti, názory přeháněnými do extrému, takže je Evropská unie srovnávána s Hitlerovou Novou Evropou nebo Sovětským svazem. V této radikalizaci hrají nemalou roli příspěvky autorů z nejkonzervativnějšího křídla veřejně vystupujících a tedy mediálně „viditelných” katolíků. Řada z nich patří mezi signatáře Akce D.O.S.T. - Michal Semín, Radomír Malý, Radim Ucháč, Ladislav Bátora nebo právě Adam Bartoš, do tohoto okruhu ale patří např. i prezidentův vicekancléř Petr Hájek.
Vedle politického programu, který lze stručně charakterizovat jako „maďarskou cestu”, lze v jejich příspěvcích najít i program teologický. Najdeme zde např. převzatý text pod názvem „Papež Lev XIII.: Nerovnost je základ společenského řádu”, pochopitelně odmítnutí „modernistického” 2. vatikánského koncilu, především otevřenosti vůči nekřesťanským náboženstvím, včetně útoků na nositele těchto zavrženíhodných moderních omylů („zednářský papež Jan Pavel II.”), a přihlášení se k té části církve, která koncil odmítla a s Římem se rozešla (arcibiskup Marcel Lefebvre). A nechybí ani často nevybíravé výpady na dnešní protivníky - tedy na jinak, „moderně” smýšlející katolíky, především Tomáše Halíka a Miloslava Vlka.
Mezi přispěvateli euportalu figuruje také jméno Dominika Duky. Jeho studie o španělské inkvizici (pod názvem „Líčení o inkvizici a krvavých a sadistických scénách jsou vymyšlené báchorky”) byla na portálu publikována 9. února tohoto roku. Text je zajímavý tím, že vedle obhajoby metod inkvizice obsahuje útok na osvícenství a liberalismus, sugeruje představu, že dnešní evropské vlády (konkrétně jmenovány „socialistické vlády Francie, Španělska a Malty”) jsou nedemokratické, protináboženské a protikřesťanské, protože usilují o likvidaci církevních škol. Přirovnání ke Goebbelsovi a Stalinovi na sebe nedá dlouho čekat. Snad ještě více varující než hrubý metr, kterým Dominik Duka měří nesrovnatelné systémy a ideologie, je to, že se jeho text objevuje také na stránkách strany Národní sjednocení, již lze bez nadsázky označit za fašistickou, založenou na představě stavovského státu korporací, nacionalismu a izolacionismu, včetně požadavku vystoupení ČR z Evropské unie. Představitelé Národního sjednocení adresovali kardinálu Dukovi vřelé blahopřání k jeho kardinálskému jmenování.”
Parlamentní listy se po provalení aféry s vymýšlením článků, kterou odhalil server Romea, zbavily labilního Václava Prokůpka, jehož podvody, násilnické chování a plagiátorské aktivity jsou všeobecně známé již dlouhou dobu. To, že o nich šéfové v PL neměli potuchy, je známkou jejich neprofesionality. Je velmi snadné vyhledat si další podrobnosti a přesnější informace o tomto “vysokoškolákovi”, ale o ty už nyní nejde.
V Parlamentních listech působily a působí snad ještě problamatičtější figurky, než byl nešťastný Prokůpek. Najdeme zde celou plejádu autorů, jejichž životopisy zdobí členství v extrémistických organizacích a stranách, organizátory neonacistických provokací, trestně stíhané lidi, zahořklé dobrodruhy, zastánce inkvizice a další blouznivce již za zenitem jejich mediální slávy. Zatímco na stránkách PL se alespoň pokoušejí působit korektně, na spřažených webech se již neostýchají. Jeden příklad nenávistné propagandy jsem uvedla na svém blogu. Jejich občas koprofilní a pubertálně zastydlé výpady odkazují bez jakýchkoliv zábran na normalizační bolševickou propagandu. Je celkem zřejmé, jaká inspirace a jaký ideový vzor jsou čitelné za těmito choromyslnými výplody:
—————————-
Srovnání s Kojzarem by však bylo vůči tomuto nestorovi normalizačního psaní nespravedlivé. On na rozdíl od tvůrců Českého portálu alespoň ovládal mateřský jazyk a pravopis.
Svoboda slova je pro mne v tomto případě přijatelnou cenou za fakt, že se celá řada zjevně vyšinutých jedinců ukájí vcelku neškodnou grafománií namísto toho, aby někoho mlátila. Okázalá podpora hlavy státu této zoufalé skvadře psychopatů mne naplňuje studem, nicméně čas neúprosně běží, pobyt pana Klause na Hradě se krátí a již nyní se vynořují vskutku zajímavé historky ze života jeho věrných přátel a stoupenců. Jestliže Roman Janoušek, jehož osoba se podle Pirátských novin snad skrývá kdesi za financováním Parlamentních listů, před pár dny bez skrupulí přejel bezbrannou ženu, můžeme být ještě rádi, že jeho soudruzi po nás nestřílejí a spokojují se svými paranoickými bludy, výmysly, pomluvami nebo nenávistnými, sprostými žvásty.
