Lisboa 5 – Nahoru po schodišti dolů
V Lisabonu nám to připomněl hned taxikář vezoucí nás z letiště. Kolik je těch pahorků doopravdy, to netuším, ale Lisabon opravdu pahorkatý je, a to důkladně. Těsně u pobřeží je rovinatější staré město, to bylo v roce 1755 zničeno zemětřesením a tsunami, kousek dále se strmě zdvihá vysoký svah a nad ním se rozrostlo moderní nové město. A tato terénní divočina je jednak důvodem, proč je Lisabon fotogenický a hojnými vyhlídkami oplývající a jednak proč má neuvěřitelnou sbírku dopravních linek.
Nejznámější jsou asi zdejší malé starožitné tramvaje. Nejprve vznikly jako nutnost, na strmém svahu a v křivolakých uličkách by normálně dlouhá tramvaj byla platná jako mrtvému zimník. A pak ty roztomilé miniatury tak nějak zastaraly a získaly patinu, až se staly místní zvláštností. Takže v rovinatějších částech města jezdí normální tramvaje, ale na lince 28 se po svazích Alfamy dál řítí tyhle dětské hračky na úzkých kolejích, a vy jen nevěřícně zíráte, že se do několika minut nepřevrátí. A pozor, není to žádná turistická atrakce, lidi jimi normálně jezdí za nákupy a do práce. Na druhou stranu každý návštěvník Lisabonu se tím musí svézt, kdo to nezkusí, jako by v Lisabonu nebyl. Za nějaké to euro se zmítáte zavěšeni na kožené smyčce nebo vykloněni z otevřeného okna, okolo vřískají nadšeně děti, černé mámy v překrásných pestrých šatech tisknou na klín nákupní tašky plné ovoce, pánové ve sněhobílých košilích důstojně hledí do neurčita jako kapitáni v mořské bouři a tomu všemu vládne stoický šofér, jehož hbité ruce dělají zázraky, aby nesmetl nějakého toho chodce, nebo aby nezvrhl svůj náklad do řeky Tejo.
Pokud je svah příliš strmý i na nezdolnou tramvajku, nastupuje další specialita, totiž „elevator“, což je vlastně lanovka se šikmým podvozkem, který vyrovnává sklon svahu, a zubatou kolejnicí. Tyhle zubačky jsou v Lisabonu celkem tři. Dříve byly poháněny protiváhou načerpané vody, nyní jezdí na elektřinu.
Kromě tramvaje a lanovek má Lisabon i metro, zde se nazývá Metropolitano a má čtyři linky, v nichž se hnedky můžete naučit portugalské názvy čtyř základních barev:
linha azul (modrá) se symbolem racka, linha amarela (žlutá) se symbolem květiny, linha verde (zelená) se symbolem lodě a linha vermela (červená) s větrnou růžicí. Zatímco v Praze si neustále pletu chladná označení linek podle písmen, zde se rychle zorientují i docela malé děti. Metro je čisté, malé a docela vkusně vyzdobené poněkud retrostylovými azulejos či mramorovými intarziemi a sochami žen, květin, koní a býků ve stylu (možná) 60. let.
Nákup lístků je poněkud složitý, nejprve si koupíte zelenou kartičku, která vám pomocí čtecího zařízení otevírá turniket, a to i při opouštění metra. Při další cestě tuhle kartičku už jen za poloviční cenu dobíjíte u terminálu. Chce to trochu cviku, ale i když budete se zařízením chvíli zápasit, slušní a trpěliví Portugalci stojící za vámi nebudou nadávat, budou jen tiše čekat, až si poradíte. Pomoc vám sami nenabídnou, ale poprosíte-li o ni, pomohou s úsměvem a ochotně.
Na výběr máte ještě malý vláček, comboio, jehož „linha“ obtáčí velkou část města a také vede podél pobřeží. Vyznat se na nádraží a v odjezdech vlaků je asi obtížné i pro místní, posílali nás různě po perónech, ale nakonec se to zvládlo. My jsme se vláčkem svezli až do čtvrti Belém, kde jsme prošli okolo místní varianty Golden Gate, Památníku objevitelů (Padrao dos Descobrimentos) a zastavili jsme se u Belémské věže. Tam jsem vstoupila do řeky či moře, kdo to má poznat, lidé tomu říkají řeka, ale je tu už slaná voda a v písku jsou mořské lastury. V každém případě je to hrozně studené. Dá se sem jet i lodí, ale to je jediný dopravní prostředek, který jsme ve městě velkých mořeplavců nevyzkoušeli. O našem výletu podél pobřeží, o starém Belému a o klášteře svatého Jeronýma napíšu jindy.
Foto autorka:
1., 2., 3. tramvaje
4.,5.,6. elevator
7. magnetická kartička na metro
8., 9., 10. metro
11. vláček
---------------------------------------
Věra Tydlitátová
Válečná zranění
Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.
Věra Tydlitátová
Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi
Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.
Věra Tydlitátová
Zklamaly elity národa?
Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...
Věra Tydlitátová
Putlere, blíží se březnové ídy
Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:
Věra Tydlitátová
Po volbách
Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Na Islandu havaroval autobus s českými turisty, pět jich skončilo na JIP
Při páteční nehodě autobusu na severu Islandu se zranilo dvanáct lidí, z toho pět skončilo na...
Pomalý návrat žen do práce po dětech? Je čas více zapojit otce, říkají experti
Česko patří mezi země s nejpomalejším návratem rodičů po rodičovské do práce v celé Evropské unii....
Dělníci se zasekli v tubusu elektrárny. Ven je dostali až hasiči
Hasiči v neděli několik hodin zachraňovali čtyři dělníky z převráceného vozíku v tubusu...
Rusku může globální oteplení pomoci, proto šíří klimatické lži, říká sociolog
Premium Globální oteplování není. Za klimatickou krizi nemůže člověk, ale mimozemšťané. Jde o světové a...
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...