Každý Čech je homo politicus

Nevím, zda i jiné národy, a že jsem již mnohé na svých cestách poznala, ale my Češi jsme přímo posedlí politikou. Asi to začalo již někdy v dobách obrození, ale od politiky si slibujeme spásu na zemi i na nebi, rodinné štěstí, zdraví i nekonečnou zábavu.

Jiné, snad šťastnější národy se vyznačují zdravým zájmem o sport, sex, alkohol, zábavu či peníze. Ne tak Čechové. Posaďte k plzeňskému dva nebo tři navzájem neznámé pány, myslíte, že se budou bavit o ženských? Fotbale?  Můžeme se vsadit, že se do pěti minut pohádají o charakter a význam ministrů, poslanců, čelných představitelů jednotlivých politických stran a státu vůbec. Posaďte ke kávičce dvě nebo tři sobě neznámé dámy – myslíte, že budou probírat módu? Pány? Děti? I kdeže, do pěti minut začnou nadávat na vládu a čelné představitele hlavních politických stran, jakož i na drahotu, premiéra a jiné choroby.

Posadíte-li ke sklence vína Francouze, po prvním oťukávání začnou hodnotit kolemjdoucí slečny. Holanďané si brzy svěří zdroje nejlevnějších nákupů a dobré investice. Britové vážným hlasem pohovoří o vítězství toho či onoho týmu na  kterémkoli sportovním kolbišti. A tak dále, projděme svět, možná jsou kdesi země neklidné, válkou stíhané a politickými převraty i revolucemi každý měsíc stíhané, kde snad rovněž lidé hovoří o politice, neboť je to naléhavé téma dne. Avšak my dovedeme o politice hovořit dokonce i tehdy, kdy se vůbec nic na poli politickém neděje, kdy je okurková sezóna a kdy chcípl pes.   

A prožíváme politiku velice vášnivě. Milenecké i manželské vztahy se u nás rozpadají často pouze pro neshodu nikoli v loži, ale u volební urny. Dlouholetí přátelé si náhle nemohu přijít na jméno pro odlišné barvy svých klubů. Bleděfialový se nebaví se Žlutým a oba nenávidí Proužkovaného. A to bývali nejlepší kamarádi ještě na gymnáziu. Na rande chodili pospolu, tajemství si svěřovali. A hle - teď se nezdraví, dětem zakazují spolu kamarádit, hotoví Kapuleti a Montekové. 

Všimněte si, jak je internet stejně jako temný močál plný páchnoucích bublin – samá politika. Pod osvětovým článkem o nebezpečí zarůstání nehtů najdete zaručeně výrok, že za zarůstání nehtů může strana Šíleného koně a hlavně její Náčelník Sedící vůl. Oponent prohlásí, že předchozí výrok je dílem chorého mozku a za hlavního zlosyna označí stranu Dřevěné vařečky a jejího šéfa Kráčejícího osla. Třetí napíše, že se musí smát, neboť oba předchozí diskutující jsou joudové. Každý přece musí uznat, že vše spískal ten darebák Skákající slepýš a jeho zkorumpovaná soldateska. A tak dále a tak dále. 

Inu, co Čech, to rodilý politolog. Kdepak muzikant. Jsme povahy holubičí, ale na politiku nám nešahejte. Když jde o politiku, neznáme bratra. Mnoho nádherných, hlubokých a vášnivých politických zážitků v příštím roce vám všem vinšuju!